Gold-plating.eu
PřehledSrovnání › T-01

Whistleblowing

Směrnice (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie

+10.8
Česko — nárůst obtížnosti
Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů
+2.7
Německo — nárůst obtížnosti
Hinweisgeberschutzgesetz (HinSchG)
+4.4
Rakousko — nárůst obtížnosti
HinweisgeberInnenschutzgesetz (HSchG)

Měření na textech

UkazatelSměrnice (cs)ČeskoSměrnice (de)NěmeckoRakousko
Index obtížnosti45.256.052.955.657.3
Počet slov1011650461065472527485
Nominalizace / 1000 slov76.7187.478.077.6368.94
Křížové odkazy / 1000 slov20.1748.5543.0869.551.97
Průměrná délka věty23.7516.3318.7918.0820.68

Prováděcí opatření v šesti zemích

Česko
80
Rakousko
32
Maďarsko
20
Německo
17
Polsko
2
Slovensko
2

Srovnání konkrétních otázek

Česká úprava je v trojici CZ-DE-AT výjimečně přísná v tom, co musí povinné subjekty dělat, nikoli ve výši sankcí. Rozšířila předmět oznámení na všechny trestné činy a na přestupky se sazbou pokuty nad 100 000 Kč, uložila povinnost zavést vnitřní oznamovací systém všem veřejným zadavatelům bez ohledu na počet zaměstnanců (využila jen výjimku pro obce do 10 000 obyvatel, nikoli výjimku pro veřejné subjekty do 50 zaměstnanců), zkrátila lhůtu pro vyrozumění o výsledku posouzení ze tří měsíců na 30 dnů a jako jediná zavedla podmínku bezúhonnosti příslušné osoby doloženou výpisem z Rejstříku trestů spolu s její vlastní přestupkovou odpovědností. Naopak v pokutách za bránění v podání oznámení a za vědomě nepravdivé oznámení je ze tří států nejmírnější a pokuta za odvetné opatření (1 000 000 Kč) je pod německou úrovní (50 000 EUR). Rakousko se drží prakticky minima směrnice a věcnou působnost rozšířilo jen o korupční trestné činy podle § 302 až 309 StGB; Německo je ve věcné působnosti srovnatelně široké jako ČR, ale procesní lhůty a požadavky na osobu vyřizující oznámení převzalo beze změny.

1. Od koho se vyžaduje zavedení vnitřního oznamovacího systému a byla využita výjimka pro malé obce?

Nejpřísnější: CZ
Směrnice
soukromý sektor od 50 zaměstnanců (čl. 8 odst. 3); veřejný sektor bez prahu (čl. 8 odst. 9 první pododstavec), ale členský stát MŮŽE osvobodit obce pod 10 000 obyvatel nebo pod 50 zaměstnanců a jiné veřejné subjekty pod 50 zaměstnanců (čl. 8 odst. 9 druhý pododstavec)
Česko
zaměstnavatel od 50 zaměstnanců; navíc KAŽDÝ veřejný zadavatel bez ohledu na počet zaměstnanců. Výjimka pro obce byla využita jen v podobě hranice 10 000 obyvatel; obecná výjimka pro veřejné subjekty do 50 zaměstnanců využita nebyla (jen pro vymezené veřejnoprávní právnické osoby). (§ 8 odst. 1 písm. a) a b))
Vnitřní oznamovací systém zavede povinný subjekt, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí a) veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, s výjimkou 1. obce s méně než 10000 obyvateli, 2. právnické osoby zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku v průměru méně než 50 zaměstnanců, založené nebo zřízené za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a nemající průmyslovou nebo obchodní povahu (...) b) zaměstnavatel zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců, není-li povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
Německo
jednotný práh 50 zaměstnanců pro soukromé i veřejné zaměstnavatele; u obcí a obecních svazů se povinnost řídí zemským právem (federální zákon věc neupravuje) (§ 12 Abs. 2, § 12 Abs. 1 Satz 4)
Die Pflicht nach Absatz 1 Satz 1 gilt nur für Beschäftigungsgeber mit jeweils in der Regel mindestens 50 Beschäftigten. (...) Für Gemeinden und Gemeindeverbände und solche Beschäftigungsgeber, die im Eigentum oder unter der Kontrolle von Gemeinden und Gemeindeverbänden stehen, gilt die Pflicht zur Einrichtung und zum Betrieb interner Meldestellen nach Maßgabe des jeweiligen Landesrechts.
Rakousko
50 a více zaměstnanců, a to shodně pro podniky i pro právnické osoby veřejného sektoru; výjimka pro veřejné subjekty do 50 zaměstnanců tedy byla využita plošně (§ 11 Abs. 1, § 3 Abs. 1)
Unternehmen und juristische Personen des öffentlichen Sektors mit 50 oder mehr Arbeitnehmerinnen und Arbeitnehmern oder Bediensteten sowie Unternehmen und juristische Personen des öffentlichen Sektors in den in § 3 Abs. 2 genannten Bereichen sind verpflichtet, die Hinweisgebung intern den in § 2 Abs. 1 Z 1 genannten Personen zu ermöglichen.
Poznámka
V soukromém sektoru je práh ve všech třech státech shodný (50). Rozdíl je ve veřejném sektoru: ČR nevyužila nabízenou výjimku pro veřejné subjekty do 50 zaměstnanců, takže povinnost dopadá i na malé úřady a organizace, pokud jsou veřejným zadavatelem; AT ji využila plošně; DE otázku obcí přesunulo na zemské právo (16 zemských úprav nebylo k dispozici). Žádný ze tří států tedy nejde nad rámec směrnice - ČR jen sáhla po mírnější variantě méně než ostatní.

2. Jak široký je okruh chráněného oznamovaného jednání - rozšířil stát ochranu i mimo porušení práva EU?

Nejpřísnější: CZ
Směrnice
jen porušení práva Unie ve vyjmenovaných oblastech (čl. 2 odst. 1); rozšíření je ponecháno na členském státu (čl. 2 odst. 2)
Česko
výrazné rozšíření: jakýkoli trestný čin, jakýkoli přestupek s horní hranicí pokuty alespoň 100 000 Kč, porušení samotného zákona o ochraně oznamovatelů a porušení českých i unijních předpisů ve 14 vyjmenovaných oblastech nad rámec (§ 2 odst. 1 písm. a) až d))
a) má znaky trestného činu, b) má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč, c) porušuje tento zákon, nebo d) porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti (...)
Německo
rovněž široké rozšíření: všechna trestně postižitelná porušení, přestupková porušení jen tam, kde chrání život, zdraví nebo práva zaměstnanců, dále porušení spolkových i zemských předpisů ve vyjmenovaných oblastech a navíc projevy úředníků porušující povinnost ústavní věrnosti nad rámec (§ 2 Abs. 1 Nr. 1, 2 und 11)
1. Verstöße, die strafbewehrt sind, 2. Verstöße, die bußgeldbewehrt sind, soweit die verletzte Vorschrift dem Schutz von Leben, Leib oder Gesundheit oder dem Schutz der Rechte von Beschäftigten oder ihrer Vertretungsorgane dient, (...) 11. Äußerungen von Beamtinnen und Beamten, die einen Verstoß gegen die Pflicht zur Verfassungstreue darstellen.
Rakousko
drží se oblastí směrnice; jediné rozšíření je o korupční trestné činy podle § 302 až 309 rakouského trestního zákoníku nad rámec (§ 3 Abs. 3 Z 11)
11. Verhinderung und Ahndung von Straftaten nach den §§ 302 bis 309 des Strafgesetzbuches (StGB), BGBl. Nr. 60/1974.
Poznámka
ČR i Německo jdou zřetelně nad rámec směrnice; rozdíl je v přestupcích - ČR chrání oznámení o jakémkoli přestupku se sazbou nad 100 000 Kč bez ohledu na chráněný zájem, DE jen tam, kde jde o život, zdraví nebo práva zaměstnanců. Německo má naopak navíc kategorii, kterou ČR nezná (ústavní věrnost úředníků). Rakousko je jednoznačně nejužší.

3. Musí být přijímána anonymní oznámení?

Nejpřísnější: stejné
Směrnice
ponecháno na členském státu (čl. 6 odst. 2); anonymní oznamovatel, jehož totožnost vyjde najevo, je chráněn (čl. 6 odst. 3)
Česko
povinnost přijímat anonymní oznámení stanovena není; zákon předpokládá oznámení s údaji o totožnosti a anonymnímu oznamovateli přiznává ochranu až od okamžiku, kdy jeho totožnost vyjde najevo (§ 2 odst. 2, § 4 odst. 3)
Oznámení obsahuje údaje o jménu, příjmení a datu narození, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele; má se za to, že údaje o totožnosti oznamovatele jsou pravdivé. (...) Jde-li o oznámení, které neobsahuje údaje o jménu, příjmení a datu narození, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele, náleží oznamovateli (...) ochrana podle tohoto zákona a jiných právních předpisů od okamžiku, kdy jejich totožnost vyjde najevo tomu, kdo je může vystavit odvetnému opatření.
Německo
povinnost není; zákon výslovně říká, že vnitřní místo by anonymní oznámení mělo zpracovávat, ale kanály nemusí být nastaveny tak, aby anonymní podání umožňovaly (totéž platí pro externí místa podle § 27 Abs. 1) (§ 16 Abs. 1 Satz 4 und 5)
Die interne Meldestelle sollte auch anonym eingehende Meldungen bearbeiten. Es besteht allerdings keine Verpflichtung, die Meldekanäle so zu gestalten, dass sie die Abgabe anonymer Meldungen ermöglichen.
Rakousko
povinnost není; anonymní oznamovatel má nárok na ochranu, jen pokud jeho totožnost bez jeho přičinění vyjde najevo. Zákon jen připouští, aby jiné předpisy anonymní oznamování upravovaly příznivěji. (§ 6 Abs. 3, § 4 Abs. 2 Z 1)
Anonyme Hinweisgeberinnen und Hinweisgeber haben Anspruch auf Schutz nach den Bestimmungen des 4. Hauptstücks, wenn als Folge ihres anonym gegebenen Hinweises ihre Identität ohne ihr Zutun anderen bekannt wird und die Hinweisgebung Abs. 1 entspricht.
Poznámka
Žádný ze tří států nabízenou možnost povinného přijímání anonymních oznámení nevyužil. Německo je z těch tří jediné, které alespoň nezávaznou formulací ('sollte') doporučuje anonymní oznámení zpracovávat.

4. Do kdy musí být oznamovateli potvrzeno přijetí oznámení?

Nejpřísnější: stejné
Směrnice
do 7 dnů od přijetí, u vnitřních i vnějších kanálů (čl. 9 odst. 1 písm. b), čl. 11 odst. 2 písm. b))
Česko
do 7 dnů ode dne přijetí, písemně; výjimka, pokud o to oznamovatel požádal nebo by tím byla prozrazena jeho totožnost. Stejná lhůta platí pro ministerstvo (§ 16 odst. 2). (§ 12 odst. 2)
O přijetí oznámení podle odstavce 1 je příslušná osoba povinna do 7 dnů ode dne jeho přijetí písemně vyrozumět oznamovatele, ledaže a) oznamovatel výslovně požádal příslušnou osobu, aby ho o přijetí oznámení nevyrozumívala, nebo b) je zřejmé, že vyrozuměním o přijetí oznámení by došlo k prozrazení totožnosti oznamovatele jiné osobě.
Německo
nejpozději do 7 dnů; u externích míst neprodleně, nejpozději do 7 dnů od doručení (§ 28 Abs. 1) (§ 17 Abs. 1 Nr. 1)
Die interne Meldestelle 1. bestätigt der hinweisgebenden Person den Eingang einer Meldung spätestens nach sieben Tagen,
Rakousko
neprodleně, nejpozději do 7 kalendářních dnů, a to u písemných oznámení; výjimka při výslovném nesouhlasu oznamovatele nebo při riziku prozrazení totožnosti (§ 9 Abs. 1)
Der Eingang schriftlicher Hinweise ist unverzüglich, spätestens jedoch nach sieben Kalendertagen schriftlich an die von der Hinweisgeberin oder dem Hinweisgeber genannte Postanschrift, E-Mail- oder sonstige elektronische Adresse oder ein eingerichtetes Hinweisgebersystem zu bestätigen, es sei denn, die Hinweisgeberin oder der Hinweisgeber hat sich ausdrücklich dagegen ausgesprochen oder die interne oder externe Stelle hat Grund zu der Annahme, dass die Bestätigung des Eingangs einer schriftlichen Meldung den Schutz der Identität der Hinweisgeberin oder des Hinweisgebers beeinträchtigen würde.
Poznámka
Všechny tři státy převzaly sedmidenní lhůtu ze směrnice beze změny. Rozdíl je až v sankci: v ČR je nevyrozumění o přijetí oznámení přestupkem povinného subjektu s pokutou do 1 000 000 Kč (§ 26 odst. 1 písm. g) a odst. 3), v DE a AT samostatná sankce za zmeškání této lhůty doložena není.

5. Do kdy musí být oznamovatel vyrozuměn o výsledku posouzení / o následných opatřeních (vnitřní systém)?

Nejpřísnější: CZ
Směrnice
přiměřená lhůta nepřesahující 3 měsíce od potvrzení přijetí (čl. 9 odst. 1 písm. f))
Česko
30 dnů od přijetí oznámení; ve skutkově nebo právně složitých případech lze prodloužit dvakrát vždy o 30 dnů, tedy maximálně na 90 dnů, a o prodloužení je nutné oznamovatele předem písemně vyrozumět nad rámec (§ 12 odst. 3)
Příslušná osoba je povinna posoudit důvodnost oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát. O prodloužení lhůty a důvodech pro její prodloužení je příslušná osoba povinna oznamovatele písemně vyrozumět před jejím uplynutím.
Německo
3 měsíce od potvrzení přijetí, resp. 3 měsíce a 7 dnů od doručení, pokud přijetí potvrzeno nebylo - tedy doslovné převzetí minima směrnice (§ 17 Abs. 2 Satz 1)
Die interne Meldestelle gibt der hinweisgebenden Person innerhalb von drei Monaten nach der Bestätigung des Eingangs der Meldung oder, wenn der Eingang nicht bestätigt wurde, spätestens drei Monate und sieben Tage nach Eingang der Meldung eine Rückmeldung.
Rakousko
nejpozději 3 měsíce od přijetí oznámení; bez možnosti prodloužení u vnitřních míst (u vnějších je podle § 17 Abs. 6 v odůvodněných případech 6 měsíců) (§ 13 Abs. 9)
Spätestens drei Monate nach Entgegennahme eines Hinweises hat die interne Stelle der Hinweisgeberin oder dem Hinweisgeber bekanntzugeben, 1. welche Folgemaßnahmen (§ 5 Z 3) die interne Stelle ergriffen hat oder zu ergreifen beabsichtigt oder 2. aus welchen Gründen die interne Stelle den Hinweis nicht weiterverfolgt.
Poznámka
ČR základní lhůtu zkrátila na třetinu (30 dnů místo 3 měsíců) a navíc ji sankcionuje - nedodržení je přestupkem příslušné osoby (§ 24 odst. 1 písm. c), pokuta do 20 000 Kč) i povinného subjektu (§ 26 odst. 1 písm. g), pokuta do 1 000 000 Kč). Při dvojím prodloužení se však ČR dostane na 90 dnů, tedy zhruba na úroveň DE a AT.

6. Je nutné nejprve vyčerpat vnitřní oznamovací systém, než se oznamovatel obrátí navenek?

Nejpřísnější: stejné
Směrnice
ne - oznamovatel může podat oznámení externě přímo (čl. 10); členské státy mají vnitřní cestu pouze podporovat (čl. 7 odst. 2)
Česko
ne; ochrana náleží stejně tomu, kdo podal oznámení vnitřním systémem, i tomu, kdo je podal přímo ministerstvu (§ 7 odst. 1 písm. a) a b))
Ochrana podle tohoto zákona náleží oznamovateli, který oznámení a) podal prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, b) podal ministerstvu, nebo c) uveřejnil, pokud (...)
Německo
ne; zákon výslovně dává právo volby, byť doporučuje upřednostnit vnitřní místo tam, kde lze věc účinně vyřešit interně a nehrozí odvetná opatření (§ 7 Abs. 1)
Personen, die beabsichtigen, Informationen über einen Verstoß zu melden, können wählen, ob sie sich an eine interne Meldestelle (§ 12) oder eine externe Meldestelle (§§ 19 bis 24) wenden. Diese Personen sollten in den Fällen, in denen intern wirksam gegen den Verstoß vorgegangen werden kann und sie keine Repressalien befürchten, die Meldung an eine interne Meldestelle bevorzugen.
Rakousko
ne; ochrana vzniká podáním oznámení vnitřnímu nebo vnějšímu místu, zákon jen nezávazně vybízí ('sollen prüfen') k prvotnímu využití vnitřního místa (§ 14 Abs. 1, § 6 Abs. 1)
Hinweisgeberinnen und Hinweisgeber sollen prüfen, ob sie einen Hinweis zunächst einer internen Stelle geben können. Einer externen Stelle sollen Hinweise vor allem dann gegeben werden, wenn die Behandlung des Hinweises im internen Hinweisgebersystem entsprechend den Bestimmungen des 2. Hauptstücks nicht möglich, nicht zweckentsprechend oder nicht zumutbar ist oder sich als erfolglos oder aussichtslos erwiesen hat.
Poznámka
Žádný ze tří států nepodmiňuje ochranu při externím oznámení vyčerpáním vnitřní cesty. Rozdíl je až u uveřejnění: ČR podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 1 vyžaduje předchozí oznámení ministerstvu (samotné vnitřní oznámení nestačí) stejně jako DE podle § 32 Abs. 1 Nr. 1, kdežto AT podle § 14 Abs. 2 Z 1 připouští, aby předchozí oznámení směřovalo jen vnitřnímu místu - AT je zde mírnější než směrnice vůči oznamovateli.

7. Jak vysoká je sankce za odvetné opatření vůči oznamovateli?

Nejpřísnější: DE
Směrnice
účinné, přiměřené a odrazující sankce; výši neurčuje (čl. 23 odst. 1 písm. b))
Česko
pokuta do 1 000 000 Kč (přibližně 40 000 EUR) - shodně za vystavení odvetnému opatření i za to, že povinný subjekt odvetné opatření umožnil; navíc soukromoprávní právo na přiměřené zadostiučinění (§ 5) nad rámec (§ 27 odst. 2 a odst. 7 (a § 26 odst. 1 písm. a) s odst. 3))
Přestupku se dopustí ten, kdo v rozporu s § 4 odst. 2 vystaví oznamovatele nebo osobu podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) odvetnému opatření. (...) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 1000000 Kč.
Německo
pokuta do 50 000 EUR; postižitelný je i pokus, a zákon odkazuje na § 30 odst. 2 větu 3 zákona o přestupcích (možné navýšení horní hranice u právnických osob) nad rámec (§ 40 Abs. 2 Nr. 3 i. V. m. Abs. 5 und 6)
Die Ordnungswidrigkeit kann in den Fällen des Absatzes 2 Nummer 1 und 3, der Absätze 3 und 5 mit einer Geldbuße bis zu fünfzigtausend Euro, in den Fällen der Absätze 1 und 2 Nummer 2 mit einer Geldbuße bis zu zwanzigtausend Euro und in den übrigen Fällen mit einer Geldbuße bis zu zehntausend Euro geahndet werden.
Rakousko
pokuta do 20 000 EUR, při opakování do 40 000 EUR; odvetné opatření je navíc podle § 20 Abs. 1 přímo právně neúčinné a zakládá nárok na obnovení právního stavu, náhradu majetkové škody i odškodnění za osobní újmu nad rámec (§ 24 Z 2)
Wer (...) 2. eine der in § 20 Abs. 1 Z 1 bis 9 oder Abs. 2 Z 1 bis 6 genannten Maßnahmen zur Vergeltung der Hinweisgebung setzt, (...) begeht eine Verwaltungsübertretung und ist, wenn die Tat nicht nach einer anderen Bestimmung mit strengerer Strafe bedroht ist, von der Bezirksverwaltungsbehörde mit Geldstrafe bis zu 20.000 Euro, im Wiederholungsfall bis zu 40.000 Euro zu bestrafen.
Poznámka
Nominálně: DE 50 000 EUR, ČR 1 000 000 Kč (zhruba 40 000 EUR při kurzu kolem 25 Kč/EUR), AT 20 000 / 40 000 EUR. ČR je tedy uprostřed. Srovnání je jen orientační - AT navíc stanoví přímou neúčinnost odvetného opatření, kterou český zákon výslovně nemá, a německá horní hranice se u právnických osob může podle odkazu na zákon o přestupcích zvýšit (jeho text nebyl k dispozici).

8. Jak vysoká je sankce za bránění v podání oznámení?

Nejpřísnější: DE
Směrnice
účinné, přiměřené a odrazující sankce; výši neurčuje (čl. 23 odst. 1 písm. a))
Česko
pokuta do 100 000 Kč (přibližně 4 000 EUR) (§ 27 odst. 1 a odst. 6)
Přestupku se dopustí ten, kdo brání jinému v podání oznámení. (...) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100000 Kč.
Německo
pokuta do 50 000 EUR; bránění je výslovně zakázáno včetně pokusu a postižitelný je i pokus o samotný přestupek (§ 40 Abs. 2 Nr. 1 i. V. m. Abs. 6 (Verbot in § 7 Abs. 2))
Es ist verboten, Meldungen oder die auf eine Meldung folgende Kommunikation zwischen hinweisgebender Person und Meldestelle zu behindern oder dies zu versuchen.
Rakousko
pokuta do 20 000 EUR, při opakování do 40 000 EUR; postižitelný je i pokus o bránění a nátlak zneužívajícími soudními či správními řízeními (§ 24 Z 1)
Wer 1. eine der in § 2 genannten Personen im Zusammenhang mit einer Hinweisgebung behindert oder zu behindern sucht oder durch mutwillige gerichtliche oder verwaltungsbehördliche Verfahren unter Druck setzt, (...) mit Geldstrafe bis zu 20.000 Euro, im Wiederholungsfall bis zu 40.000 Euro zu bestrafen.
Poznámka
Zde je ČR jednoznačně nejmírnější: 100 000 Kč je zhruba desetina německé horní hranice a čtvrtina až polovina rakouské. Nejvyšší pokutu má DE (50 000 EUR), Rakousko však postihuje širší jednání - vedle bránění i pokus o ně a nátlak zneužívajícími soudními či správními řízeními - a při opakování se dostává na 40 000 EUR. Český zákon jako jediný netrestá výslovně pokus o bránění.

9. Jaké požadavky a jaká vlastní odpovědnost dopadají na osobu vyřizující oznámení ve vnitřním systému?

Nejpřísnější: CZ
Směrnice
pouze určení nestranné osoby nebo odboru (čl. 9 odst. 1 písm. c)); směrnice nestanoví kvalifikační ani bezúhonnostní podmínky a neukládá této osobě vlastní sankce
Česko
příslušnou osobou může být jen bezúhonná, zletilá a plně svéprávná fyzická osoba; bezúhonnost se prokazuje výpisem z Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců a čestným prohlášením; příslušná osoba je sama přestupkově odpovědná (pokuty do 20 000, 50 000, resp. 100 000 Kč při úmyslu) a musí do 10 dnů hlásit ztrátu bezúhonnosti nad rámec (§ 10 odst. 1 až 3 a § 24)
Příslušnou osobou může být jen fyzická osoba, která je bezúhonná, zletilá a plně svéprávná. (...) Bezúhonnost podle odstavce 2 písm. a) se osvědčuje výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.
Německo
jen požadavek nezbytné odbornosti a nezávislosti a zákaz střetu zájmů; žádná bezúhonnost, žádné dokládání trestního rejstříku. Vlastní pokuta hrozí jen za porušení důvěrnosti (§ 40 Abs. 3 a 4). (§ 15 Abs. 1 und 2)
Die mit den Aufgaben einer internen Meldestelle beauftragten Personen sind bei der Ausübung ihrer Tätigkeit unabhängig. (...) Beschäftigungsgeber tragen dafür Sorge, dass die mit den Aufgaben einer internen Meldestelle beauftragten Personen über die notwendige Fachkunde verfügen.
Rakousko
u vnitřních míst jen požadavek nestranného a nezaujatého postupu a organizačních opatření; výslovný požadavek osobní a odborné způsobilosti a školení platí podle § 16 Abs. 2 jen pro vnější místa. Vlastní pokuta hrozí jen za porušení důvěrnosti (§ 24 Z 3). (§ 13 Abs. 2)
Interne Stellen haben bei der Entgegennahme und Behandlung von Hinweisen unparteilich und unvoreingenommen vorzugehen. Es sind Vorkehrungen für eine unbefangene Entgegennahme und Behandlung von Hinweisen zu treffen.
Poznámka
Toto je nejvýraznější česká odchylka nad rámec směrnice. ČR jako jediná zavedla vstupní bezúhonnostní podmínku s doložením výpisem z Rejstříku trestů (u cizinců i s úředním překladem) a jako jediná učinila z příslušné osoby samostatný subjekt přestupkové odpovědnosti mimo jiné za odepření přijetí oznámení a za zmeškání lhůty. DE i AT sankcionují osobně jen porušení důvěrnosti.

10. Jak dlouho se musí uchovávat oznámení a související dokumenty?

Nejpřísnější: AT
Směrnice
jen po dobu nezbytnou a přiměřenou; konkrétní lhůtu nestanoví (čl. 18 odst. 1)
Česko
5 let ode dne přijetí oznámení, shodně pro příslušnou osobu i pro ministerstvo nad rámec (§ 21 odst. 2)
Příslušná osoba je povinna uchovávat oznámení podané prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a dokumenty související s oznámením po dobu 5 let ode dne přijetí oznámení. Ministerstvo je povinno uchovávat jemu podané oznámení a dokumenty související s oznámením po dobu 5 let ode dne jeho přijetí.
Německo
dokumentace se maže 3 roky po skončení řízení; delší uchování je možné, jen pokud je nutné a přiměřené nad rámec (§ 11 Abs. 5)
Die Dokumentation wird drei Jahre nach Abschluss des Verfahrens gelöscht. Die Dokumentation kann länger aufbewahrt werden, um die Anforderungen nach diesem Gesetz oder nach anderen Rechtsvorschriften zu erfüllen, solange dies erforderlich und verhältnismäßig ist.
Rakousko
5 let od posledního zpracování nebo předání údajů, a dále tak dlouho, dokud to vyžaduje již zahájené řízení nad rámec (§ 8 Abs. 11)
Personenbezogene Daten sind von einer oder einem Verantwortlichen ab ihrer letztmaligen Verarbeitung oder Übermittlung fünf Jahre und darüber hinaus so lange aufzubewahren, als es zur Durchführung bereits eingeleiteter verwaltungsbehördlicher oder gerichtlicher Verfahren oder eines Ermittlungsverfahrens nach der StPO erforderlich ist.
Poznámka
Všechny tři státy zpřesnily neurčitou formulaci směrnice pevnou lhůtou. ČR a AT shodně 5 let, ale rakouská lhůta běží až od posledního zpracování či předání, takže je fakticky delší než česká, která běží od přijetí oznámení. Německá tříletá lhůta je nejkratší, běží však od skončení řízení.
Výhrady. 1) Srovnávají se jen tři dodané texty; sektorové předpisy, které mají podle § 4 HinSchG a § 4 rakouského HSchG přednost (bankovnictví, kapitálový trh, AML, letectví), ani odpovídající české zvláštní úpravy nebyly zkoumány. 2) V dodaném českém textu je § 20 odst. 2 prázdný (výpadek při extrakci), takže podmínky pro poskytnutí informace o totožnosti oznamovatele nebylo možné ověřit, ačkoli se na ně jinde v zákoně odkazuje. 3) Obrácené důkazní břemeno podle čl. 21 odst. 5 směrnice není v českém zákoně obsaženo (v ČR bylo provedeno změnou procesních předpisů, které nebyly k dispozici), zatímco DE je má v § 36 Abs. 2 a AT v § 23 jako pouhé osvědčení - tato otázka proto nebyla do srovnání zařazena. 4) Německý zákon přenechává povinnost obcí a obecních svazů zemskému právu (§ 12 Abs. 1 Satz 4); 16 zemských úprav nebylo k dispozici, takže postavení německých obcí je z dodaného textu NEDOLOŽENO. 5) Rakouský zákon se vztahuje na spolkový veřejný sektor, pro spolkové země a obce platí zemské předpisy, které rovněž nebyly k dispozici. 6) Německá horní hranice pokuty se u právnických osob může podle odkazu na § 30 odst. 2 větu 3 zákona o přestupcích (OWiG) zvýšit; text OWiG dodán nebyl. 7) Porovnání výše pokut mezi Kč a EUR je orientační (použit kurz kolem 25 Kč/EUR). 8) Texty jsou v různých konsolidovaných zněních - německý HinSchG ve znění novely z 22. 7. 2026, rakouský HSchG ve znění novely BGBl. I Nr. 111/2024, český zákon ve znění zahrnujícím úpravu kryptoaktiv.

Česká analýza tohoto předpisu: detail páru →