Gold-plating.eu
PřehledSrovnání › T-08

Preventivní restrukturalizace

Směrnice (EU) 2019/1023 o rámcích preventivní restrukturalizace

+10.1
Česko — nárůst obtížnosti
Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon
+9.4
Německo — nárůst obtížnosti
Unternehmensstabilisierungs- und -restrukturierungsgesetz (StaRUG)
+6.3
Rakousko — nárůst obtížnosti
Restrukturierungsordnung (ReO)

Měření na textech

UkazatelSměrnice (cs)ČeskoSměrnice (de)NěmeckoRakousko
Index obtížnosti45.655.752.762.159.0
Počet slov7345698248617141836667
Nominalizace / 1000 slov72.1672.7867.8991.887.6
Křížové odkazy / 1000 slov17.9729.2326.6951.5441.4
Průměrná délka věty20.8723.5521.7618.5416.38

Prováděcí opatření v šesti zemích

Maďarsko
56
Česko
27
Polsko
12
Německo
4
Rakousko
3
Slovensko
3

Srovnání konkrétních otázek

Rozhodující část srovnání nelze u ČR doložit: dodaný český text je insolvenční zákon (č. 182/2006 Sb.), kdežto hlavu II směrnice (rámce preventivní restrukturalizace) transponuje samostatný zákon č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci, který mezi vstupními soubory není. Ze sedmi otázek k hlavě II je proto česká odpověď NEDOLOŽENO, zatímco německý StaRUG i rakouská ReO jsou doložitelné v plném rozsahu. V tom, co doložit lze, se ČR nejeví jako výjimečně přísná: doba oddlužení 3 roky (§ 412a odst. 1 písm. b) IZ) odpovídá minimu čl. 21 směrnice a povinnosti vedení v blízkosti úpadku váže insolvenční zákon až na již nastalý úpadek (§ 98, § 99 IZ), kdežto německý § 1 StaRUG ukládá průběžné sledování krize a rakouský § 1 Abs. 3 ReO povinnost jednat už při pravděpodobné insolvenci. Naopak restriktivní jsou české odchylky u oddlužení (5 let při dřívějším osvobození v posledních 20 letech, 12letá překážka nového oddlužení, souhlas věřitele u dluhů z podnikání), u nich však chybí doložitelný protějšek v DE a AT (insolvenční řády InsO a IO nebyly dodány). Z doložených srovnání vychází jako nejpřísnější stát Rakousko (kvantifikovaný vstupní test, 7letá překážka opakování, dvojí většina, vždy soudní potvrzení plánu).

1. Kdo má přístup k rámci preventivní restrukturalizace a na jaký vstupní test (hrozící úpadek, test životaschopnosti)?

Nejpřísnější: AT
Směrnice
přístup v případě hrozícího úpadku (čl. 4 odst. 1); test životaschopnosti je pouze možnost členského státu (čl. 4 odst. 3); z působnosti vyloučeny finanční subjekty a fyzické osoby, které nejsou podnikateli (čl. 1 odst. 2)
Česko
NEDOLOŽENO (NEDOLOŽENO)
Německo
vstupem je hrozící platební neschopnost (drohende Zahlungsunfähigkeit podle § 18 odst. 2 InsO); nástroje může využít každý insolvenčně způsobilý dlužník, fyzická osoba jen při podnikatelské činnosti; podniky finančního sektoru vyloučeny (§ 29 odst. 1, § 30 StaRUG)
Zur nachhaltigen Beseitigung einer drohenden Zahlungsunfähigkeit im Sinne des § 18 Absatz 2 der Insolvenzordnung können die in Absatz 2 genannten Verfahrenshilfen des Stabilisierungs- und Restrukturierungsrahmens (Instrumente) in Anspruch genommen werden. […] Die Instrumente des Stabilisierungs- und Restrukturierungsrahmens können vorbehaltlich des Absatzes 2 von jedem insolvenzfähigen Schuldner in Anspruch genommen werden. Für natürliche Personen gilt dies nur, soweit sie unternehmerisch tätig sind.
Rakousko
vstupem je „pravděpodobná insolvence“, která se výslovně presumuje při kvótě vlastního kapitálu pod 8 % a fiktivní době oddlužení nad 15 let; návrh je nepřípustný, je-li plán zjevně nezpůsobilý; při odsouzení podle § 163a StGB v posledních 3 letech jen po nápravných opatřeních nad rámec (§ 6 odst. 1 a 2, § 7 odst. 3, § 6 odst. 4 ReO)
Die Einleitung eines Restrukturierungsverfahrens setzt die wahrscheinliche Insolvenz des Schuldners voraus. […] Wahrscheinliche Insolvenz liegt vor, wenn der Bestand des Unternehmens des Schuldners ohne Restrukturierung gefährdet wäre, insbesondere bei drohender Zahlungsunfähigkeit; sie wird vermutet, wenn die Eigenmittelquote 8% unterschreitet und die fiktive Schuldentilgungsdauer 15 Jahre übersteigt.
Poznámka
ČR: hlava II směrnice je v ČR transponována zákonem č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci, jehož text nebyl dodán; insolvenční zákon na něj jen odkazuje (např. § 24, § 97, § 98 odst. 4, § 169, § 231 a § 235 IZ). DE: konkrétní obsah pojmu drohende Zahlungsunfähigkeit (včetně prognózního horizontu) je v § 18 odst. 2 InsO, který mezi dodanými texty rovněž není.

2. Je omezen opakovaný přístup k preventivní restrukturalizaci a na jak dlouho?

Nejpřísnější: AT
Směrnice
členské státy mohou omezit počet přístupů dlužníka za určité období (čl. 4 odst. 4) – směrnice žádnou lhůtu nestanoví
Česko
NEDOLOŽENO (NEDOLOŽENO)
Německo
soud věc zruší, pokud v dřívější restrukturalizační věci dlužník dosáhl stabilizačního opatření nebo potvrzení plánu; při odstupu kratším než 3 roky se v pochybnostech předpokládá, že trvalá sanace neproběhla (překážka je vyvratitelná) nad rámec (§ 33 odst. 2 věta 1 č. 4 a věta 3 StaRUG)
Sind seit dem Ende des Anordnungszeitraums oder der Entscheidung über den Antrag auf Planbestätigung in der früheren Restrukturierungssache weniger als drei Jahre vergangen, ist im Zweifel anzunehmen, dass eine nachhaltige Sanierung nicht erfolgt ist.
Rakousko
řízení se nezahájí, byl-li před méně než sedmi lety potvrzen restrukturalizační nebo sanační plán (absolutní překážka) nad rámec (§ 6 odst. 3 č. 2 ReO)
Ein Restrukturierungsverfahren ist nicht einzuleiten, wenn […] ein Restrukturierungsplan oder ein Sanierungsplan vor weniger als sieben Jahren bestätigt wurde.
Poznámka
Rakouská sedmiletá lhůta je absolutní, německá tříletá jen vyvratitelnou domněnkou (§ 33 odst. 2 věta 2 StaRUG: neplatí, byla-li příčina dřívější věci trvalou sanací odstraněna). ČR: NEDOLOŽENO – úprava je v zákoně o preventivní restrukturalizaci, který nebyl dodán.

3. Jaká je maximální délka přerušení vymáhání individuálních nároků (moratoria) na podporu jednání o plánu?

Nejpřísnější: AT
Směrnice
počáteční délka nejvýše 4 měsíce (čl. 6 odst. 6); celkem včetně prodloužení a obnovení nejvýše 12 měsíců (čl. 6 odst. 8)
Česko
NEDOLOŽENO (NEDOLOŽENO)
Německo
první stabilizační opatření až na 3 měsíce; navazující opatření zpravidla jen v rámci těchto 3 měsíců, po předložení nabídky plánu +1 měsíc; při podání návrhu na potvrzení plánu nejvýše 8 měsíců od prvního opatření (§ 53 odst. 1 až 3 StaRUG)
Die Stabilisierungsanordnung kann für eine Dauer von bis zu drei Monaten ergehen. […] Hat der Schuldner die gerichtliche Bestätigung des von den Planbetroffenen angenommenen Restrukturierungsplans beantragt, können Folge- oder Neuanordnungen bis zur Rechtskraft der Planbestätigung, höchstens aber bis zum Ablauf von acht Monaten nach dem Erlass der Erstanordnung ergehen.
Rakousko
exekuční blokace nesmí přesáhnout 3 měsíce; celková délka včetně prodloužení a nového povolení nesmí přesáhnout 6 měsíců (4 měsíce při přesunu COMI do Rakouska v posledních 3 měsících) (§ 22 odst. 1 a 4 ReO)
Die Dauer der Vollstreckungssperre darf drei Monate nicht übersteigen. […] Die Gesamtdauer der Vollstreckungssperre darf einschließlich Verlängerungen und Erneuerungen sechs Monate nicht überschreiten.
Poznámka
Směrnice stanoví strop, nikoli minimum; DE (8 měsíců) i AT (6 měsíců) zůstávají pod ním, AT nejvíce – tedy nejméně příznivě pro dlužníka. ČR: NEDOLOŽENO – všeobecné a individuální moratorium upravuje zákon o preventivní restrukturalizaci (IZ na ně jen odkazuje, § 97 a § 98 odst. 4 IZ: „K insolvenčnímu návrhu věřitele, vůči kterému trvají účinky všeobecného nebo individuálního moratoria podle zákona o preventivní restrukturalizaci, se nepřihlíží.“). Moratorium podle § 115 až § 119 IZ je jiný institut (v insolvenčním řízení, se souhlasem většiny věřitelů) a trvá „nejdéle však 3 měsíce“ s prodloužením „nejdéle o 30 dnů“ (§ 119 odst. 1 a 2 IZ); nelze je s čl. 6 směrnice ztotožnit.

4. Jaké většiny jsou potřeba k přijetí restrukturalizačního plánu a vyžaduje se i většina podle počtu věřitelů?

Nejpřísnější: AT
Směrnice
většina podle výše pohledávek v každé třídě; většina podle počtu je jen možnost; strop 75 % (čl. 9 odst. 6)
Česko
NEDOLOŽENO (NEDOLOŽENO)
Německo
v každé skupině alespoň tři čtvrtiny hlasovacích práv; většina podle počtu věřitelů se nevyžaduje (§ 25 odst. 1 StaRUG)
Zur Annahme des Restrukturierungsplans ist erforderlich, dass in jeder Gruppe auf die dem Plan zustimmenden Gruppenmitglieder mindestens drei Viertel der Stimmrechte in dieser Gruppe entfallen.
Rakousko
dvojí většina: v každé třídě většina přítomných dotčených věřitelů podle hlav a zároveň nejméně 75 % objemu pohledávek přítomných věřitelů v této třídě nad rámec (§ 33 odst. 1 ReO)
Zur Annahme des Restrukturierungsplans ist erforderlich, dass in jeder Klasse die Mehrheit der anwesenden betroffenen Gläubiger dem Plan zustimmt und die Summe der Forderungen der zustimmenden Gläubiger in jeder Klasse zumindest 75 % der Gesamtsumme der Forderungen der anwesenden betroffenen Gläubiger in dieser Klasse beträgt.
Poznámka
Oba státy využily strop 75 % podle výše pohledávek, Rakousko navíc uplatnilo možnost druhé (hlavové) většiny podle čl. 9 odst. 6 druhého pododstavce; rakouské většiny se přitom počítají jen z přítomných věřitelů. ČR: NEDOLOŽENO.

5. Bylo zavedeno vnucení plánu napříč třídami (cross-class cram-down) a za jakých podmínek?

Nejpřísnější: stejné
Směrnice
členské státy je musí umožnit; plán musí schválit většina hlasovacích tříd (z nichž alespoň jedna zajištěná nebo přednostní), nebo alespoň jedna „in-the-money“ třída, s ochranou nesouhlasící třídy (čl. 11 odst. 1)
Česko
NEDOLOŽENO (NEDOLOŽENO)
Německo
ano, „gruppenübergreifende Mehrheitsentscheidung“ – souhlas nesouhlasící skupiny se považuje za udělený, není-li poškozena, je přiměřeně účastna na hodnotě plánu a souhlasila většina hlasujících skupin (u dvou skupin postačí druhá skupina); doplněno pravidlem absolutní priority (§ 27) a jeho výslovnými výjimkami (§ 28) (§ 26 odst. 1, § 27, § 28 StaRUG)
Wird in einer Gruppe die nach § 25 erforderliche Mehrheit nicht erreicht, gilt die Zustimmung dieser Gruppe als erteilt, wenn 1. die Mitglieder dieser Gruppe durch den Restrukturierungsplan voraussichtlich nicht schlechter gestellt werden als sie ohne einen Plan stünden, 2. die Mitglieder dieser Gruppe angemessen an dem wirtschaftlichen Wert beteiligt werden […] und 3. die Mehrheit der abstimmenden Gruppen dem Plan mit den erforderlichen Mehrheiten zugestimmt hat; wurden lediglich zwei Gruppen gebildet, genügt die Zustimmung der anderen Gruppe; […]
Rakousko
ano, „klassenübergreifender Cram-down“ na návrh dlužníka; nesouhlasící třídy musí být postaveny naroveň stejně postaveným a lépe než podřízeným třídám, žádná třída nesmí dostat víc než plnou výši pohledávek, a plán musí schválit většina tříd včetně třídy zajištěných věřitelů nebo většina „in-the-money“ tříd (u dvou tříd stačí jedna) (§ 36 odst. 1 a 2 ReO)
Ein Restrukturierungsplan, der nicht in jeder Gläubigerklasse von den betroffenen Gläubigern angenommen worden ist, ist auf Antrag des Schuldners vom Gericht zu bestätigen, wenn 1. die Voraussetzungen für die Bestätigung erfüllt sind, 2. ablehnende Gläubigerklassen gleichgestellt werden wie gleichrangige Klassen und bessergestellt werden als nachrangige Klassen und 3. keine Gläubigerklasse mehr erhält als den vollen Betrag ihrer Forderungen.
Poznámka
Oba státy institut zavedly v mezích čl. 11; Německo zvolilo přísnější pravidlo absolutní priority (§ 27 StaRUG) s taxativními průlomy (§ 28), Rakousko formulaci blízkou čl. 11 odst. 1 písm. c). V obou státech je vnucení napříč třídami zároveň důvodem povinného ustanovení restrukturalizačního odborníka (§ 73 odst. 2 StaRUG, § 9 odst. 1 č. 2 ReO). ČR: NEDOLOŽENO.

6. Je zapojení odborníka na restrukturalizaci (správce) povinné, nebo fakultativní?

Nejpřísnější: AT
Směrnice
dlužník si ponechá dispoziční oprávnění (čl. 5 odst. 1); jmenování se posuzuje individuálně (čl. 5 odst. 2); povinné alespoň při všeobecném přerušení vymáhání, kdy je odborník potřebný k ochraně stran, při cross-class cram-down a na žádost dlužníka či většiny věřitelů (čl. 5 odst. 3)
Česko
NEDOLOŽENO (NEDOLOŽENO)
Německo
zásadně bez správce (dlužník v dispozici); soud jej ustanoví z úřední povinnosti mj. tehdy, mají-li být dotčena práva spotřebitelů nebo malých a středních podniků, směřuje-li stabilizační opatření proti (téměř) všem věřitelům, počítá-li plán s dohledem nad plněním, a je-li předvídatelné vnucení napříč skupinami; v jednotlivém případě lze od ustanovení upustit; vedle toho fakultativní správce na návrh (§ 77) nad rámec (§ 73 odst. 1 a 2, § 77 StaRUG)
Das Restrukturierungsgericht bestellt einen Restrukturierungsbeauftragten, wenn 1. im Rahmen der Restrukturierung die Rechte von Verbrauchern oder mittleren, kleinen oder Kleinstunternehmen berührt werden sollen […], 2. der Schuldner eine Stabilisierungsanordnung beantragt, welche sich […] gegen alle oder im Wesentlichen alle Gläubiger richten soll, 3. der Restrukturierungsplan eine Überwachung der Erfüllung der den Gläubigern zustehenden Ansprüche vorsieht (§ 72). Das Gericht kann im Einzelfall von einer Bestellung absehen, wenn die Bestellung zur Wahrung der Rechte der Beteiligten nicht erforderlich oder offensichtlich unverhältnismäßig ist.
Rakousko
povinné ustanovení v případech odpovídajících čl. 5 odst. 3, navíc vždy, nasvědčují-li okolnosti tomu, že by samospráva dlužníka vedla k újmě věřitelů (porušení součinnosti, jednání proti zájmům věřitelů, trestní vyšetřování, nutnost prověřit finanční plán, neplacení nových pohledávek); dále může soud ustanovit správce i v dalších případech (§ 9 odst. 3); ve zjednodušeném řízení se správce neustanovuje (§ 45 odst. 5) nad rámec (§ 9 odst. 1 až 3 ReO)
Das Gericht hat weiters einen Restrukturierungsbeauftragten zu bestellen, wenn Umstände bekannt sind, die erwarten lassen, dass die Eigenverwaltung zu Nachteilen für die Gläubiger führen wird, insbesondere wenn 1. der Schuldner Mitwirkungs- oder Auskunftspflichten verletzt, 2. der Schuldner den Interessen der Gläubiger zuwiderhandelt […]
Poznámka
Oba státy jdou nad minimum čl. 5 odst. 3, ale rakouský § 9 odst. 2 ReO nemá protějšek v možnosti soudu od ustanovení upustit, kterou německý § 73 odst. 1 věta 2 StaRUG výslovně dává; rakouské ustanovení je navíc vázáno na náklady dlužníka (zálohy podle § 10 ReO). ČR: NEDOLOŽENO.

7. Musí restrukturalizační plán vždy potvrdit soud, nebo lze postupovat mimosoudně?

Nejpřísnější: AT
Směrnice
potvrzení soudem je povinné jen pro plány dotýkající se nesouhlasících stran, plány s novým financováním a plány se ztrátou více než 25 % pracovní síly (čl. 10 odst. 1); rámec může být zčásti mimosoudní (čl. 4 odst. 5) a zapojení soudu lze omezit (čl. 4 odst. 6)
Česko
NEDOLOŽENO (NEDOLOŽENO)
Německo
hlasování o plánu může proběhnout zcela mimosoudně na základě nabídky plánu dlužníka; soudní potvrzení plánu je jen jedním z nástrojů a vydává se na návrh dlužníka (§ 17 odst. 1, § 29 odst. 3, § 60 odst. 1 StaRUG)
Auf Antrag des Schuldners bestätigt das Gericht den von den Planbetroffenen angenommenen Restrukturierungsplan durch Beschluss. […] Ist die Planabstimmung nicht im gerichtlichen Verfahren (§ 45) erfolgt, hat der Schuldner dem Antrag auf Bestätigung des Restrukturierungsplans […] die Dokumentation über das Abstimmungsergebnis […] beizufügen.
Rakousko
restrukturalizace je vždy soudním řízením zahajovaným na návrh dlužníka a každý restrukturalizační plán vyžaduje potvrzení soudem; hlasuje se na soudním jednání (Restrukturierungsplantagsatzung) nad rámec (§ 1 odst. 1, § 31 odst. 1, § 34 odst. 1 ReO)
Der Restrukturierungsplan bedarf der Bestätigung durch das Gericht.
Poznámka
Rakousko nevyužilo možnosti mimosoudních prvků podle čl. 4 odst. 5 a 6 s výjimkou zjednodušeného řízení pro finanční věřitele (§ 45 ReO, kde se rozhoduje bez jednání, ale potvrzení soudem se rovněž vyžaduje). ČR: NEDOLOŽENO.

8. Jaké povinnosti má vedení (statutární orgán) v blízkosti úpadku?

Nejpřísnější: DE
Směrnice
členské státy zajistí, aby v případech hrozícího úpadku členové vrcholného managementu řádně zohlednili zájmy věřitelů a dalších stran, nutnost kroků k zabránění úpadku a potřebu vyhnout se úmyslnému či hrubě nedbalému jednání (čl. 19); směrnice nepředepisuje povinnost podat insolvenční návrh
Česko
insolvenční zákon neukládá povinnost při hrozícím úpadku (návrh je zde jen právem dlužníka, § 97 odst. 8); při již nastalém úpadku je statutární orgán povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu a odpovídá věřitelům za škodu, nesplní-li tuto povinnost nad rámec (§ 98 odst. 1 a 2, § 99 odst. 1 IZ)
Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. […] Osoba, která v rozporu s ustanovením § 98 nepodala insolvenční návrh, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti.
Německo
průběžná povinnost jednatelů/členů statutárního orgánu právnických osob (a osobních společností bez ručící fyzické osoby) sledovat vývoj ohrožující trvání společnosti, přijmout protiopatření a neprodleně informovat kontrolní orgán; v probíhající restrukturalizaci navíc péče „řádného sanačního jednatele“ a hájení zájmů celku věřitelů (§ 32 StaRUG) nad rámec (§ 1 odst. 1 StaRUG)
Die Mitglieder des zur Geschäftsführung berufenen Organs einer juristischen Person (Geschäftsleiter) wachen fortlaufend über Entwicklungen, welche den Fortbestand der juristischen Person gefährden können. Erkennen sie solche Entwicklungen, ergreifen sie geeignete Gegenmaßnahmen und erstatten den zur Überwachung der Geschäftsleitung berufenen Organen (Überwachungsorganen) unverzüglich Bericht.
Rakousko
při vzniku pravděpodobné insolvence musí vedení podniku zahájit kroky k odvrácení insolvence a zajištění životaschopnosti a přiměřeně zohlednit zájmy věřitelů, podílníků a dalších zainteresovaných – formulace velmi blízká čl. 19 (§ 1 odst. 3 ReO)
Bei Eintritt einer wahrscheinlichen Insolvenz hat die Unternehmensleitung Schritte einzuleiten, um die Insolvenz abzuwenden und die Bestandfähigkeit sicherzustellen; dabei sind die Interessen der Gläubiger, der Anteilsinhaber und der sonstigen Interessenträger angemessen zu berücksichtigen.
Poznámka
Srovnávají se jen dodané předpisy. Povinnost podat insolvenční návrh je v DE v § 15a InsO a v AT v § 69 IO – tyto texty dodány nebyly, takže tvrdost české sankce (§ 98 a § 99 IZ) nelze proti nim poměřovat. Na rovině čl. 19 (tj. při hrozícím úpadku, ještě před úpadkem) jde nejdále Německo: § 1 StaRUG zakládá průběžnou monitorovací a oznamovací povinnost, kdežto AT ukládá jednorázovou povinnost jednat a český insolvenční zákon v této fázi žádnou povinnost neukládá.

9. Jsou zavedeny nástroje včasného varování a povinnosti třetích osob upozornit dlužníka?

Nejpřísnější: DE
Směrnice
členské státy zajistí přístup k jednomu či několika nástrojům včasného varování a on-line dostupnost informací (čl. 3 odst. 1 a 4); pobídky třetím stranám (účetní, správci daně) jsou pouze příkladem možného nástroje (čl. 3 odst. 2 písm. c)
Česko
NEDOLOŽENO (NEDOLOŽENO)
Německo
informace o nástrojích včasného rozpoznání krize zveřejňuje spolkové ministerstvo spravedlnosti na internetu; navíc zákonná povinnost daňových poradců, auditorů a advokátů upozornit klienta při sestavování účetní závěrky na možný insolvenční důvod a navazující povinnosti vedení nad rámec (§ 101, § 102 StaRUG)
Bei der Erstellung eines Jahresabschlusses für einen Mandanten haben Steuerberater, Steuerbevollmächtigte, Wirtschaftsprüfer, vereidigte Buchprüfer und Rechtsanwälte den Mandanten auf das Vorliegen eines möglichen Insolvenzgrundes nach den §§ 17 bis 19 der Insolvenzordnung und die sich daran anknüpfenden Pflichten der Geschäftsleiter und Mitglieder der Überwachungsorgane hinzuweisen, wenn entsprechende Anhaltspunkte offenkundig sind und sie annehmen müssen, dass dem Mandanten die mögliche Insolvenzreife nicht bewusst ist.
Rakousko
NEDOLOŽENO (NEDOLOŽENO)
Poznámka
AT: Restrukturierungsordnung nástroje včasného varování neupravuje; § 25 odst. 2 ReO jen odkazuje na zprávu auditora o potřebě reorganizace podle § 22 odst. 1 URG (Unternehmensreorganisationsgesetz nebyl dodán), takže rakouské řešení čl. 3 z dodaného textu nelze zjistit. ČR: insolvenční zákon nástroje včasného varování neupravuje; § 3 odst. 3 IZ (výkaz stavu likvidity, mezera krytí) je testem platební neschopnosti, nikoli nástrojem podle čl. 3. Německá povinnost podle § 102 StaRUG jde nad rámec pouhé „pobídky“ podle čl. 3 odst. 2 písm. c).

10. Jak dlouhá je doba oddlužení podnikatele v úpadku a za jakých podmínek je přístupná?

Nejpřísnější: nelze určit
Směrnice
doba, po jejímž uplynutí může být podnikatel v úpadku zcela oddlužen, nesmí být delší než 3 roky (čl. 21 odst. 1); delší doby a omezení přístupu jsou možné jen v odůvodněných případech podle čl. 23
Česko
3 roky od schválení oddlužení (nebo dřívější plné uspokojení nezajištěných věřitelů); 5 let, bylo-li dlužníku přiznáno osvobození v posledních 20 letech; průběh lze přerušit až o 12 měsíců a prodloužit v souhrnu až o 12 + 6 měsíců (§ 412b); nové oddlužení je vyloučeno, bylo-li osvobození přiznáno v posledních 12 letech (§ 395 odst. 3); dluh z podnikání nebrání oddlužení jen se (i konkludentním) souhlasem věřitele (§ 389 odst. 2) nad rámec (§ 412a odst. 1 písm. b) a odst. 3 IZ)
po dobu 3 let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a plnil-li dlužník po tuto dobu všechny podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty […] Bylo-li dlužníku přiznáno osvobození podle § 414 v posledních 20 letech před podáním návrhu na povolení oddlužení, činí doba podle odstavce 1 písm. b) 5 let.
Německo
NEDOLOŽENO (NEDOLOŽENO)
Rakousko
NEDOLOŽENO (NEDOLOŽENO)
Poznámka
Základní česká doba 3 roky odpovídá minimu čl. 21 odst. 1; nad rámec minima jdou odchylky opřené o čl. 23 (5 let při dřívějším osvobození, 12letá překážka nového oddlužení, prodloužení podle § 412b odst. 5 a 6 IZ, podmínka souhlasu věřitele u dluhů z podnikání podle § 389 odst. 2 IZ). DE i AT: NEDOLOŽENO – hlavu III směrnice transponují insolvenční řády (InsO, zejména §§ 287, 287a, 300, a rakouský IO – Abschöpfungsverfahren), které mezi dodanými texty nejsou; StaRUG ani ReO oddlužení fyzických osob neupravují.
Výhrady. 1) Zásadní omezení: dodaný český text je insolvenční zákon (zák. č. 182/2006 Sb.), který transponuje hlavu III a IV směrnice, kdežto hlavu II (rámce preventivní restrukturalizace, čl. 4 až 18) transponuje samostatný zákon č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (a vyhláška č. 15/2024 Sb.); jejich text nebyl dodán, proto je u sedmi z deseti otázek česká odpověď NEDOLOŽENO. Insolvenční zákon na tento zákon pouze odkazuje (§ 24, § 97, § 98 odst. 4, § 169, § 231 a § 235 IZ) a uvádí směrnici (EU) 2019/1023 ve výčtu transponovaných předpisů. 2) Zrcadlově chybí u DE a AT insolvenční řády (InsO, IO), takže otázky k hlavě III (oddlužení, doba, zákazy činnosti) a povinnost podat insolvenční návrh nelze u těchto států doložit. Německý StaRUG a rakouská ReO pokrývají prakticky jen hlavu II a čl. 3 a 19. 3) U délky přerušení vymáhání (otázka 3) stanoví směrnice strop, nikoli minimum; kratší vnitrostátní lhůta proto není „gold-plating“ vůči Unii, ale je přísnější vůči dlužníkovi – pole beyond_eu je zde proto false a hodnocení „nejpřísnější“ se vztahuje k dopadu na dlužníka. 4) Německý StaRUG odkazuje na definice v InsO (§ 18 odst. 2 – hrozící platební neschopnost, § 17 a § 19), rakouská ReO na IO a URG; obsah těchto odkazovaných norem nebyl ověřován. 5) Hodnota strictest „nelze určit“ u otázky 10 je použita nad rámec zadaného výčtu (CZ|DE|AT|stejné), protože dvě ze tří úprav nejsou doložitelné a odhad by byl domýšlením. 6) Texty jsou konsolidovaná znění stažená z veřejných zdrojů bez ověření data účinnosti; u StaRUG a ReO se pracovalo s německým zněním, u českého zákona s českým zněním směrnice.

Česká analýza tohoto předpisu: detail páru →