Gold-plating.eu
PřehledSrovnání › T-11

AML – praní peněz

Směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu

+8.5
Česko — nárůst obtížnosti
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
+2.6
Německo — nárůst obtížnosti
Geldwäschegesetz (GwG)
+4.0
Rakousko — nárůst obtížnosti
Finanzmarkt-Geldwäschegesetz (FM-GwG)

Měření na textech

UkazatelSměrnice (cs)ČeskoSměrnice (de)NěmeckoRakousko
Index obtížnosti48.757.258.160.762.1
Počet slov2177630682236053593520877
Nominalizace / 1000 slov57.8273.162.2777.6775.92
Křížové odkazy / 1000 slov24.5739.5733.073.6157.62
Průměrná délka věty26.322.1427.0420.0523.67

Prováděcí opatření v šesti zemích

Česko
110
Maďarsko
95
Rakousko
70
Slovensko
56
Polsko
16
Německo
4

Srovnání konkrétních otázek

Ano, česká úprava (zák. č. 253/2008 Sb.) je v tomto předpisu výjimečně přísná, a to hlavně ve dvou bodech: identifikace klienta se v ČR spouští už od hodnoty obchodu nad 1 000 EUR, zatímco směrnice i německý GwG i rakouský FM-GwG drží unijní práh 15 000 EUR pro příležitostné transakce. Druhým výrazným zpřísněním jsou sankce: základní sazba za nesplnění identifikace a kontroly klienta je v ČR 10 mil. Kč (asi 400 000 EUR) proti 150 000 EUR v Německu i Rakousku a horní hranice 130 mil. Kč (asi 5,2 mil. EUR) leží nad unijním minimem 5 mil. EUR. ČR jde nad rámec směrnice i u ověřování skutečného majitele (vždy z evidence a nejméně jednoho dalšího zdroje) a u desetileté doby uchovávání dokladů, tu ale stejně tvrdě nastavilo i Rakousko. Naopak v některých bodech přísnější nejsou: hotovostní práh pro obchodníky se zbožím je v Německu u drahých kovů snížen až na 2 000 EUR a Rakousko drží tvrdší režim u spořicích vkladů a u blokace oznámené transakce. Celkově je ČR z trojice nejpřísnější, ale ne ve všech otázkách.

1. Od jaké výše příležitostné transakce vzniká povinnost identifikace, resp. hloubkové kontroly klienta?

Nejpřísnější: CZ
Směrnice
od 15 000 EUR u příležitostné transakce, u převodu peněžních prostředků nad 1 000 EUR (čl. 11 písm. b))
Česko
identifikace už od hodnoty obchodu nad 1 000 EUR; plná kontrola klienta od 15 000 EUR (u převodu peněžních prostředků od 1 000 EUR); povinná osoba si navíc musí podle hodnocení rizik stanovit vlastní, ještě nižší hranici nad rámec (§ 7 odst. 1 a odst. 4, § 9 odst. 1 písm. a))
Povinná osoba provede identifikaci klienta nejpozději tehdy, kdy je zřejmé, že hodnota obchodu překročí částku 1000 EUR, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.
Německo
15 000 EUR u ostatních příležitostných transakcí, 1 000 EUR u převodů peněžních prostředků a u převodů kryptoaktiv — tedy unijní prahy beze změny (§ 10 Abs. 3 Nr. 2 GwG)
die Durchführung einer sonstigen Transaktion im Wert von 15 000 Euro oder mehr,
Rakousko
15 000 EUR u příležitostných transakcí, nad 1 000 EUR u převodů peněžních prostředků — unijní prahy beze změny (§ 5 Z 2 lit. a FM-GwG)
deren Betrag sich auf mindestens 15 000 Euro oder Euro-Gegenwert beläuft, und zwar unabhängig davon, ob die Transaktion in einem einzigen Vorgang oder in mehreren Vorgängen, zwischen denen eine Verbindung offenkundig gegeben ist, getätigt wird, oder
Poznámka
Nejde o srovnání stejných institutů 1:1 — česká „identifikace“ podle § 7 je užší než plná hloubková kontrola podle § 9. Přesto je ČR jediná ze tří, kdo pod unijní práh 15 000 EUR vůbec sahá, a to řádově (1 000 EUR).

2. Od jaké výše hotovostní platby se obchodník se zbožím stává povinnou osobou, resp. musí provést hloubkovou kontrolu?

Nejpřísnější: DE
Směrnice
10 000 EUR v hotovosti u osob obchodujících se zbožím (čl. 2 odst. 1 bod 3 písm. e), čl. 11 písm. c)); u uměleckých děl 10 000 EUR bez ohledu na formu platby
Česko
10 000 EUR u obchodu v hotovosti pro jakéhokoli podnikatele; obchodník s drahými kovy nebo drahými kameny je však povinnou osobou při obchodu v hodnotě 10 000 EUR i bez hotovosti nad rámec (§ 2 odst. 2 písm. c), § 2 odst. 1 písm. n))
podnikatel, který není uveden v odstavci 1 při obchodu v hotovosti v hodnotě 10000 EUR nebo vyšší,
Německo
10 000 EUR u hotovostních plateb za běžné zboží, ale jen 2 000 EUR u hotovostních plateb za tzv. hochwertige Güter, tedy drahé kovy (zlato, stříbro, platina); u uměleckých děl 10 000 EUR nad rámec (§ 10 Abs. 6a Nr. 1 GwG (ve spojení s § 1 Abs. 10 Satz 2 Nr. 1))
Transaktionen über hochwertige Güter nach § 1 Absatz 10 Satz 2 Nummer 1, bei welchen sie Barzahlungen über mindestens 2 000 Euro selbst oder durch Dritte tätigen oder entgegennehmen oder
Rakousko
NEDOLOŽENO (NEDOLOŽENO)
Poznámka
Rakouský FM-GwG se vztahuje pouze na povinné osoby finančního sektoru pod dohledem FMA; obchodníci se zbožím jsou v Rakousku upraveni v živnostenském řádu (GewO 1994, § 365m1 a násl.), který mezi dodanými texty není. Německo jde nejdál — u drahých kovů snížilo unijní práh na pětinu. ČR jde nad rámec směrnice tím, že u drahých kovů a kamenů nevyžaduje hotovostní formu platby.

3. Jak dlouho musí povinná osoba uchovávat doklady a údaje získané při identifikaci a kontrole klienta?

Nejpřísnější: stejné
Směrnice
5 let od zániku obchodního vztahu nebo ode dne příležitostné transakce; členský stát může povolit nebo požadovat prodloužení nejvýše o dalších 5 let (čl. 40 odst. 1)
Česko
10 let; u realitních zprostředkovatelů a některých dalších povinných osob 10 let jen při hodnotě obchodu 10 000 EUR a vyšší, jinak 5 let nad rámec (§ 16 odst. 1, 2 a 4)
Povinná osoba uchovává po dobu 10 let od uskutečnění obchodu mimo obchodní vztah nebo od ukončení obchodního vztahu s klientem
Německo
5 let; nejpozději po uplynutí 10 let musí být záznamy zničeny (§ 8 Abs. 4 GwG)
Die Aufzeichnungen und sonstigen Belege nach den Absätzen 1 bis 3 sind fünf Jahre aufzubewahren, soweit nicht andere gesetzliche Bestimmungen über Aufzeichnungs- und Aufbewahrungspflichten eine längere Frist vorsehen. In jedem Fall sind die Aufzeichnungen und sonstigen Belege spätestens nach Ablauf von zehn Jahren zu vernichten.
Rakousko
10 let od ukončení obchodního vztahu nebo od příležitostné transakce nad rámec (§ 21 Abs. 1 Z 2 FM-GwG)
die Transaktionsbelege und -aufzeichnungen, die für die Ermittlung von Transaktionen erforderlich sind, für die Dauer von zehn Jahren nach Beendigung der Geschäftsbeziehung mit dem Kunden oder nach einer gelegentlichen Transaktion.
Poznámka
ČR a Rakousko shodně 10 let, tedy plné využití unijního stropu; Německo drží základních 5 let (s absolutním limitem 10 let). Nejmírnější je zde Německo, ČR není výjimečná — jen jde ruku v ruce s Rakouskem.

4. V jaké lhůtě musí povinná osoba oznámit podezřelý obchod finanční zpravodajské jednotce?

Nejpřísnější: AT
Směrnice
neprodleně, bez ohledu na výši prostředků; oznámeny musí být i pokusy o podezřelé transakce (čl. 33 odst. 1)
Česko
bez zbytečného odkladu; neprodleně, vyžadují-li to okolnosti, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení (§ 18 odst. 1)
Zjistí-li povinná osoba v souvislosti se svou činností podezřelý obchod, oznámí to Úřadu bez zbytečného odkladu. Vyžadují-li to okolnosti případu, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení, oznámí povinná osoba podezřelý obchod neprodleně po jeho zjištění.
Německo
unverzüglich (neprodleně), nezávisle na hodnotě majetku či výši transakce (§ 43 Abs. 1 GwG)
so hat der Verpflichtete diesen Sachverhalt unabhängig vom Wert des betroffenen Vermögensgegenstandes oder der Transaktionshöhe unverzüglich der Zentralstelle für Finanztransaktionsuntersuchungen zu melden.
Rakousko
unverzüglich (neprodleně), a to z vlastního podnětu; navíc zvláštní povinnost hlásit transakce nad 100 000 EUR ve vztahu k tzv. nekooperujícím státům nad rámec (§ 16 Abs. 1 FM-GwG (a § 12 Abs. 4 Z 5))
Die Verpflichteten haben unverzüglich von sich aus mittels einer Verdachtsmeldung die Geldwäschemeldestelle zu informieren, wenn sie Kenntnis davon erhalten, den Verdacht oder berechtigten Grund zu der Annahme haben, dass
Poznámka
Samotná lhůta je ve všech třech státech prakticky totožná (neprodleně). Rakousko však navíc zavedlo prahovou oznamovací povinnost bez podezření: transakce nad 100 000 EUR s vazbou na nekooperující stát se hlásí vždy. Česká formulace „bez zbytečného odkladu“ je jazykově o odstín volnější než „neprodleně/unverzüglich“.

5. Jak dlouho musí povinná osoba zdržet provedení příkazu klienta poté, co podala oznámení o podezřelém obchodu?

Nejpřísnější: AT
Směrnice
povinné osoby se zdrží provedení transakce, dokud neučiní oznámení a nesplní další pokyny FIU; konkrétní lhůta stanovena není (čl. 35 odst. 1)
Česko
příkaz lze splnit nejdříve po 24 hodinách od přijetí oznámení Úřadem; Úřad může odklad prodloužit nejvýše o 2 pracovní dny, případně nařídit zajištění majetku až na 3 pracovní dny nad rámec (§ 20 odst. 1 a odst. 3)
povinná osoba může splnit příkaz klienta týkající se podezřelého obchodu nejdříve po uplynutí 24 hodin od přijetí oznámení podezřelého obchodu Úřadem.
Německo
transakci lze provést nejdříve po uplynutí třetího pracovního dne od odeslání oznámení, nebo dříve se souhlasem FIU či státního zastupitelství (sobota se do lhůty nepočítá) nad rámec (§ 46 Abs. 1 GwG)
der dritte Werktag nach dem Abgangstag der Meldung verstrichen ist, ohne dass die Durchführung der Transaktion durch die Zentralstelle für Finanztransaktionsuntersuchungen oder die Staatsanwaltschaft untersagt worden ist.
Rakousko
po podání oznámení se povinná osoba musí zdržet každého dalšího provádění bez pevné lhůty; může si vyžádat rozhodnutí FIU, a neozve-li se do konce následujícího bankovního pracovního dne, může transakci provést; příkaz FIU k pozastavení pozbývá účinnosti až po 6 měsících nad rámec (§ 17 Abs. 1, 3 a 5 FM-GwG)
Die Verpflichteten haben nach Abgabe einer Verdachtsmeldung (§ 16 Abs. 1) jede weitere Abwicklung von diesbezüglichen Transaktionen zu unterlassen und allen weiteren besonderen Anweisungen der Geldwäschemeldestelle Folge zu leisten.
Poznámka
Konstrukce se liší natolik, že srovnání je jen přibližné. Automatický odklad je nejkratší v ČR (24 hodin) a nejdelší v Německu (3 pracovní dny), ale rakouský příkaz k pozastavení může trvat až 6 měsíců, což je nejtvrdší strop z trojice.

6. Jaká je maximální správní pokuta za porušení povinností při identifikaci a kontrole klienta?

Nejpřísnější: CZ
Směrnice
nejméně dvojnásobek získané výhody nebo nejméně 1 000 000 EUR; u úvěrových a finančních institucí nejméně 5 000 000 EUR nebo 10 % ročního obratu (čl. 59 odst. 2 písm. e) a odst. 3)
Česko
základní sazba do 10 000 000 Kč; při závažném, opakovaném nebo soustavném jednání do 30 000 000 Kč, u finanční instituce do 130 000 000 Kč a u úvěrové nebo finanční instituce — právnické osoby též do 10 % čistého ročního obratu (vždy podle toho, co je vyšší, případně dvojnásobek prospěchu) nad rámec (§ 44 odst. 3 a odst. 4)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130000000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
Německo
základní sazba 150 000 EUR při úmyslu, jinak 100 000 EUR; při závažném, opakovaném nebo systematickém porušení 1 000 000 EUR nebo dvojnásobek prospěchu; u povinných osob finančního sektoru — právnických osob 5 000 000 EUR nebo 10 % celkového obratu, u fyzických osob 5 000 000 EUR (§ 56 Abs. 1 a Abs. 3 GwG)
Geldbuße bis zu einer Million Euro oder 2. Geldbuße bis zum Zweifachen des aus dem Verstoß gezogenen wirtschaftlichen Vorteils, wenn es sich um einen schwerwiegenden, wiederholten oder systematischen Verstoß handelt.
Rakousko
základní sazba do 150 000 EUR; při závažném, opakovaném nebo systematickém porušení do 5 000 000 EUR nebo dvojnásobku prospěchu; u právnických osob do 150 000 EUR, resp. do 5 000 000 EUR nebo 10 % ročního celkového obratu (§ 34 Abs. 1 a Abs. 4, § 35 Abs. 3 FM-GwG)
Wenn es sich bei den Pflichtverletzungen gemäß Abs. 1 Z 2, 4, 7, 8, 9, 10 und 12 sowie bei Pflichtverletzungen gemäß Abs. 2 Z 1 bis 5 um schwerwiegende, wiederholte oder systematische Verstöße oder eine Kombination davon handelt, beträgt die Geldstrafe bis zu 5 000 000 Euro oder bis zu dem Zweifachen des aus der Pflichtverletzung gezogenen Nutzens, soweit sich dieser beziffern lässt.
Poznámka
Rozdíl je nejvýraznější v základní sazbě: 10 mil. Kč (řádově 400 000 EUR) v ČR proti 150 000 EUR v DE i AT, tedy zhruba 2,5násobek. Horní hranice 130 mil. Kč (řádově 5,2 mil. EUR) rovněž mírně převyšuje unijní i německé a rakouské 5 mil. EUR. Přepočet Kč/EUR je orientační.

7. Jak musí povinná osoba ověřit skutečného majitele klienta při navázání obchodního vztahu — stačí evidence skutečných majitelů?

Nejpřísnější: CZ
Směrnice
povinná osoba musí získat osvědčení o registraci či výpis z registru a nesmí se spoléhat výhradně na centrální registr (čl. 14 odst. 1, čl. 30 odst. 8)
Česko
nestačí — podléhá-li klient zápisu, musí povinná osoba ověřit skutečného majitele vždy alespoň z evidence a současně z jednoho dalšího zdroje nad rámec (§ 9 odst. 2 písm. b))
zjištění totožnosti skutečného majitele a přijetí opatření k ověření jeho totožnosti z důvěryhodných zdrojů s tím, že v případě, že klient podléhá povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů nebo obdobného registru, povinná osoba ověří skutečného majitele vždy alespoň z této evidence nebo obdobného registru a jednoho dalšího zdroje,
Německo
musí získat doklad o registraci nebo výpis z Transparenzregistru; shodují-li se údaje a nejsou-li jiné pochybnosti, žádná další opatření nad rámec nahlédnutí do registru se nevyžadují (§ 12 Abs. 3 GwG)
Der Verpflichtete muss bei Geschäftsbeziehungen oder Transaktionen mit Vereinigungen nach § 20 oder Rechtsgestaltungen nach § 21 keine über die Einsicht in das Transparenzregister hinausgehenden Maßnahmen zur Erfüllung seiner Pflicht nach Satz 1 ergreifen, wenn die nach § 11 Absatz 5 erhobenen Angaben mit den Angaben zu den wirtschaftlich Berechtigten im Transparenzregister übereinstimmen
Rakousko
musí na začátku nového obchodního vztahu získat výpis z registru skutečných majitelů (WiEReG) jako doklad o registraci; druhý nezávislý zdroj zákon nevyžaduje (§ 7 Abs. 1 FM-GwG)
Zu Beginn einer neuen Geschäftsbeziehung mit einem Rechtsträger gemäß § 1WiEReG haben die Verpflichteten einen Auszug aus dem Register der wirtschaftlichen Eigentümer gemäß § 9 oder § 10 WiEReG als Nachweis der Registrierung der wirtschaftlichen Eigentümer einzuholen.
Poznámka
ČR jako jediná výslovně vyžaduje druhý zdroj vedle registru. Německo naopak zákonem potvrzuje, že při shodě údajů stačí registr sám.

8. Komu a jak oznamuje povinná osoba nesrovnalost mezi evidencí skutečných majitelů a vlastními zjištěními?

Nejpřísnější: CZ
Směrnice
členské státy zajistí, aby povinné osoby oznamovaly zjištěné nesrovnalosti mezi údaji v centrálním registru a údaji, které mají k dispozici, a aby byla přijata včasná opatření (čl. 30 odst. 4)
Česko
nejprve musí upozornit klienta a umožnit mu vyjádření; neodstraní-li klient nesrovnalost bez zbytečného odkladu, oznámí ji povinná osoba soudu příslušnému k řízení o nesrovnalosti nad rámec (§ 15a odst. 1 a odst. 2)
Neodstraní-li nebo nevyvrátí-li klient nesrovnalost bez zbytečného odkladu od upozornění podle odstavce 1, oznámí povinná osoba nesrovnalost soudu, který je příslušný k řízení o nesrovnalosti podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.
Německo
neprodleně orgánu vedoucímu Transparenzregister, bez předchozího upozornění klienta; podnět pak může vyústit v řízení o přestupku (§ 23a Abs. 1 GwG)
Verpflichtete nach § 23 Absatz 1 Satz 1 Nummer 2 haben der registerführenden Stelle Unstimmigkeiten unverzüglich zu melden, die sie zwischen den Angaben über die wirtschaftlich Berechtigten, die im Transparenzregister zugänglich sind, und den ihnen zur Verfügung stehenden Angaben und Erkenntnissen über die wirtschaftlich Berechtigten feststellen.
Rakousko
NEDOLOŽENO (NEDOLOŽENO)
Poznámka
FM-GwG oznamování nesrovnalostí neupravuje, odkazuje na WiEReG (viz odkaz na § 11 WiEReG v § 34 Abs. 1 Z 11 FM-GwG); rakouský zákon o registru mezi dodanými texty není, proto NEDOLOŽENO. ČR vede nesrovnalost do soudního řízení, což je těžší nástroj než německé oznámení správnímu orgánu — německé oznámení je ale rychlejší, protože nepředchází výzva klientovi.

9. Využil stát nabízenou možnost zjednodušené hloubkové kontroly klienta a za jakých podmínek?

Nejpřísnější: CZ
Směrnice
členský stát může povinným osobám povolit zjednodušenou hloubkovou kontrolu v oblastech s nižším rizikem; jde o možnost, nikoli povinnost (čl. 15 odst. 1 a 2)
Česko
ano, ale s podmínkami navíc: nižší rizikovost musí být odůvodněna ve vlastním hodnocení rizik, kategorie nesmí být označena jako riziková v hodnocení rizik na úrovni ČR a nesmí být naplněny podmínky pro zesílenou kontrolu; i tak se vždy zjišťují identifikační údaje klienta a údaje k ověření skutečného majitele nad rámec (§ 13 odst. 1 a odst. 2)
nejsou označeny jako rizikové v hodnocení rizik na úrovni České republiky a
Německo
ano; při zjištěném nižším riziku lze rozsah opatření přiměřeně snížit a ověřovat totožnost i z jiných důvěryhodných dokumentů a údajů (§ 14 Abs. 1 a Abs. 2 GwG)
Verpflichtete müssen nur vereinfachte Sorgfaltspflichten erfüllen, soweit sie unter Berücksichtigung der in den Anlagen 1 und 2 genannten Risikofaktoren feststellen, dass in bestimmten Bereichen, insbesondere im Hinblick auf Kunden, Transaktionen und Dienstleistungen oder Produkte, nur ein geringes Risiko der Geldwäsche oder der Terrorismusfinanzierung besteht.
Rakousko
ano, na základě vlastní analýzy rizik; FMA může navíc vyhláškou stanovit oblasti s nízkým rizikem a konkrétní rozsah zjednodušených povinností (§ 8 Abs. 1 a Abs. 5 FM-GwG)
Wenn ein Verpflichteter aufgrund seiner Risikoanalyse (§ 4) feststellt, dass in bestimmten Bereichen nur ein geringes Risiko der Geldwäscherei oder Terrorismusfinanzierung besteht, so kann er vereinfachte Sorgfaltspflichten gegenüber Kunden anwenden.
Poznámka
Všechny tři státy možnost využily. ČR ji ale nejvíc svázala: navázala ji na národní hodnocení rizik a stanovila nepodkročitelné minimum úkonů, které se provedou i při zjednodušeném režimu.

10. Podléhají vklady a výběry ze spořicích vkladů (vkladních knížek) zvláštnímu režimu nad rámec směrnice?

Nejpřísnější: AT
Směrnice
směrnice tuto kategorii samostatně neupravuje, žádný zvláštní práh pro spořicí vklady nestanoví
Česko
identifikace se provádí bez ohledu na limit při výplatě zůstatku zrušeného vkladu z vkladní knížky na doručitele; obecný zvláštní práh pro spořicí vklady stanoven není nad rámec (§ 7 odst. 2 písm. d))
výplatu zůstatku zrušeného vkladu z vkladní knížky na doručitele.
Německo
NEDOLOŽENO (NEDOLOŽENO)
Rakousko
ano — hloubková kontrola se provádí při každém vkladu i výběru ze spořicího vkladu od 15 000 EUR; u dosud neidentifikovaných vkladů se navíc hlásí každý požadavek na výplatu nad 15 000 EUR FIU a výplata smí proběhnout až po 7 kalendářních dnech; anonymní účty a vkladní knížky jsou zakázány nad rámec (§ 5 Z 3, § 16 Abs. 3, § 12 Abs. 2 FM-GwG)
bei jeder Einzahlung auf Spareinlagen und bei jeder Auszahlung von Spareinlagen, wenn der ein- oder auszuzahlende Betrag mindestens 15 000 Euro oder Euro-Gegenwert beträgt;
Poznámka
Německý GwG obdobné zvláštní pravidlo pro spořicí vklady v dodaném textu neobsahuje (režim vkladových produktů řeší spíše KWG), proto NEDOLOŽENO. Rakousko je zde jednoznačně nejpřísnější — je to pozůstatek historicky anonymních rakouských vkladních knížek. Česká úprava je adresná (jen vkladní knížky na doručitele), ale bez limitu.
Výhrady. 1) Rakouský FM-GwG pokrývá pouze povinné osoby finančního sektoru pod dohledem FMA (úvěrové a finanční instituce, pojišťovny, obchodníky s cennými papíry). Nefinanční povinné osoby — obchodníci se zbožím, realitní zprostředkovatelé, advokáti, notáři, účetní a daňoví poradci — jsou v Rakousku upraveni v GewO 1994 (§ 365m1 a násl.) a ve stavovských předpisech, které mezi dodanými texty nejsou. Český zák. č. 253/2008 Sb. i německý GwG naopak pokrývají všechny sektory v jednom předpise. Otázky týkající se nefinančních povinných osob proto u AT nejsou strukturálně srovnatelné a jsou označeny NEDOLOŽENO. 2) Evidence skutečných majitelů je v ČR upravena samostatným zák. č. 37/2021 Sb. a v Rakousku samostatným WiEReG; jen v Německu je registr součástí GwG. Srovnání rozsahu veřejného přístupu do registru proto z dodaných textů provést nelze — v dodaném německém textu je přístup podmíněn prokázáním oprávněného zájmu (§ 23 Abs. 1 Nr. 3 GwG), u ČR a AT to z dodaných textů nevyplývá. Otázky k evidenci se proto omezují na povinnosti povinné osoby, které v příslušných AML zákonech obsaženy jsou. 3) České omezení plateb v hotovosti (270 000 Kč) je v zák. č. 254/2004 Sb., mimo porovnávaný text; nebylo hodnoceno. 4) Přepočet Kč/EUR u sankcí je orientační (řádově 25 Kč/EUR); zákony samy převodní kurz pro srovnání nestanoví. 5) Dodané znění směrnice je konsolidované, tj. včetně změn směrnicemi (EU) 2018/843 a (EU) 2019/2177; vnitrostátní texty jsou aktuální znění, která už reflektují i nařízení (EU) 2023/1113. Celá oblast bude od roku 2027 nahrazena přímo použitelným nařízením (EU) 2024/1624, což dnešní rozdíly do značné míry smaže. 6) Německé a rakouské texty byly čteny v němčině a porovnávány s německým zněním směrnice, české s českým zněním; drobné terminologické posuny (identifikace vs. hloubková kontrola vs. Sorgfaltspflichten) mohou srovnání ovlivnit a jsou zmíněny v poznámkách u jednotlivých otázek.

Česká analýza tohoto předpisu: detail páru →