Veřejné zakázky
Směrnice 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
Gesetz gegen Wettbewerbsbeschränkungen, část 4 (GWB)
Bundesvergabegesetz 2018 (BVergG 2018)
Měření na textech
| Ukazatel | Směrnice (cs) | Česko | Směrnice (de) | Německo | Rakousko |
|---|---|---|---|---|---|
| Index obtížnosti | 49.4 | 56.3 | 50.3 | 59.5 | 55.1 |
| Počet slov | 46777 | 51946 | 49471 | 54945 | 100915 |
| Nominalizace / 1000 slov | 45.17 | 80.1 | 55.99 | 78.04 | 82.76 |
| Křížové odkazy / 1000 slov | 39.85 | 33.94 | 43.9 | 68.54 | 30.45 |
| Průměrná délka věty | 14.21 | 18.3 | 14.6 | 19.41 | 18.5 |
Prováděcí opatření v šesti zemích
Srovnání konkrétních otázek
Směrnice 2014/24/EU se podle článku 4 vztahuje jen na zakázky nad finančními limity (5 404 000 EUR stavební práce, 140 000/216 000 EUR dodávky a služby), takže rozhodující rozdíly mezi ČR, Německem a Rakouskem leží pod těmito limity. Německo tam nejde vůbec: § 106 GWB váže celou 4. část zákona na unijní limity a pod nimi GWB neupravuje ani postup, ani přezkum, ani sankce. Česká republika i Rakousko naopak mají plnohodnotný podlimitní režim, ale Rakousko je v něm celkově přísnější: přezkum Bundesverwaltungsgerichtem je dostupný i u přímého zadání (§ 46 odst. 1 a § 343 odst. 2 BVergG), zatímco ČR zakázky malého rozsahu z dozoru ÚOHS i z námitek zcela vylučuje (§ 241 odst. 1, § 248 odst. 2), a Rakousko zároveň povinně vylučuje prakticky všechny fakultativní důvody podle čl. 57 odst. 4 (§ 78 odst. 1 BVergG) a zásadně zakazuje hodnocení pouze podle nejnižší ceny (§ 91 odst. 4 BVergG). ČR je nejpřísnější v jiných bodech: povinné zveřejnění celé smlouvy a skutečně uhrazené ceny na profilu zadavatele (§ 219), povinné zjišťování skutečného majitele vybraného dodavatele pod sankcí vyloučení (§ 122 odst. 5 až 8), povinná elektronická komunikace i v podlimitním režimu (§ 211 odst. 5), pokuta až 10 % ceny zakázky (§ 268 odst. 2) a kauce až 10 000 000 Kč propadající státu při zamítnutí návrhu (§ 255). V šesti z deseti otázek vychází ČR jako nejpřísnější, v klíčových strukturálních otázkách podlimitního režimu (dostupnost přezkumu, povinné důvody vyloučení, zákaz hodnocení jen podle ceny) však Rakousko. Česká úprava proto není výjimečně přísná jako celek, spíše je přísná jinde než rakouská; výrazně mírnější je oproti oběma jen Německo, které pod unijními limity v GWB neupravuje nic.
1. Od jaké hodnoty musí zadavatel pod unijními limity použít formalizované zadávací řízení?
- Směrnice
- Směrnice mlčí. Podle čl. 1 odst. 1 a čl. 4 se vztahuje jen na zakázky dosahující finančních limitů (5 404 000 EUR stavební práce; 140 000 EUR dodávky a služby ústředních orgánů; 216 000 EUR ostatní zadavatelé; 750 000 EUR sociální služby). Pod limity je úprava zcela na členském státě.
- Česko
- Formalizované zadávací řízení je povinné od hodnoty vyšší než 3 000 000 Kč (dodávky a služby) a 9 000 000 Kč (stavební práce); pod touto hranicí jde o veřejnou zakázku malého rozsahu, kde stačí dodržet zásady podle § 6 odst. 1 až 3. Nad ní se použije podlimitní režim, zpravidla zjednodušené podlimitní řízení s uveřejněním výzvy na profilu zadavatele. nad rámec (§ 27, § 31, § 26 odst. 2, § 53 odst. 1)
Zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 odst. 1 až 3.
- Německo
- GWB pod unijními limity žádný postup neukládá. 4. část GWB se podle § 106 odst. 1 použije jen na zakázky dosahující limitů podle čl. 4 směrnice 2014/24/EU. Jediná povinnost GWB nezávislá na hodnotě je statistické hlášení podle § 114 odst. 2. (§ 106 odst. 1 a 2 GWB)
Dieser Teil gilt für die Vergabe von öffentlichen Aufträgen und Konzessionen sowie die Ausrichtung von Wettbewerben, deren geschätzter Auftrags- oder Vertragswert ohne Umsatzsteuer die jeweils festgelegten Schwellenwerte erreicht oder überschreitet.
- Rakousko
- BVergG 2018 upravuje celý podlimitní úsek (Unterschwellenbereich). Neformální přímé zadání (Direktvergabe) je přípustné jen pod 200 000 EUR u stavebních prací a pod částkou podle § 12 odst. 1 bodu 1 (140 000 EUR od 1. 1. 2026) u dodávek a služeb; nad 50 000 EUR musí zadavatel navíc usilovat o získání alespoň tří nabídek nebo nezávazných cenových informací. Nad těmito hranicemi je povinné některé z formalizovaných řízení. nad rámec (§ 12 odst. 3, § 46 odst. 2 a 4 BVergG 2018)
Eine Direktvergabe ist ausschließlich zulässig, wenn 1. bei Bauaufträgen der geschätzte Auftragswert 200 000 Euro und 2. bei Liefer- und Dienstleistungsaufträgen der geschätzte Auftragswert den in § 12 Abs. 1 Z 1 genannten Betrag nicht erreicht. […] Übersteigt der geschätzte Auftragswert 50 000 Euro, hat sich der öffentliche Auftraggeber um die Einholung von zumindest drei Angeboten oder unverbindlichen Preisauskünften zu bemühen, sofern dem nicht sachliche Gründe entgegenstehen.
- Poznámka
- ČR a AT jsou srovnatelné, ale ne totožné: u dodávek a služeb je český spouštěč nižší (3 mil. Kč, tj. zhruba 120 tis. EUR, proti rakouským 140 tis. EUR), u stavebních prací je naopak nižší rakouský (200 tis. EUR proti 9 mil. Kč, tj. zhruba 360 tis. EUR). Rakousko navíc ukládá povinnost oslovit tři dodavatele již od 50 000 EUR, což ČR u zakázek malého rozsahu neukládá. Německá podlimitní úprava existuje mimo GWB (rozpočtové právo spolku a zemí, UVgO, zemské zadávací zákony) a v dodaném textu ji nelze ověřit.
2. Je pod unijními limity dostupný přezkum u nezávislého orgánu a od jaké hodnoty?
- Směrnice
- Směrnice 2014/24/EU přezkum neupravuje; přezkumné směrnice se vážou na její působnost, tedy na zakázky nad limity. Pod limity je věc členského státu.
- Česko
- Ne. U veřejné zakázky malého rozsahu nelze podat námitky a ÚOHS nad ní nevykonává dozor. Přezkum je dostupný až od podlimitní zakázky, tj. nad 3 mil. Kč (dodávky, služby) a 9 mil. Kč (stavební práce). ÚOHS může řízení zahájit i z moci úřední. (§ 241 odst. 1, § 248 odst. 2, § 249)
Dozor podle odstavce 1 Úřad nevykonává nad postupem zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5.
- Německo
- Ne. Přezkum před Vergabekammer je součástí 4. části GWB, která se podle § 106 použije jen nad unijními limity. Pod limity GWB žádný přezkumný orgán nezřizuje. (§ 155, § 156 odst. 2 ve spojení s § 106 GWB)
Unbeschadet der Prüfungsmöglichkeiten von Aufsichtsbehörden unterliegt die Vergabe öffentlicher Aufträge und von Konzessionen der Nachprüfung durch die Vergabekammern.
- Rakousko
- Ano, a to bez hodnotové hranice. Na přímé zadání se podle § 46 odst. 1 použije mimo jiné 4. část zákona (přezkum před Bundesverwaltungsgericht); § 343 odst. 2 pro ně stanoví lhůtu 10 dnů ode dne, kdy se navrhovatel o napadnutelném rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl. V ostatních řízeních je lhůta 10 dnů (elektronicky nebo při uveřejnění), resp. 15 dnů (poštou). nad rámec (§ 46 odst. 1, § 343 odst. 1 a 2 BVergG 2018)
Bei der Durchführung einer Direktvergabe beträgt die Frist 10 Tage ab dem Zeitpunkt, in dem der Antragsteller von der gesondert anfechtbaren Entscheidung Kenntnis erlangt hat oder erlangen hätte können.
- Poznámka
- Rakousko jako jediné otevírá nezávislý přezkum i u zcela neformálního přímého zadání. ČR je uprostřed: přezkum má, ale až od podlimitní zakázky; zato jako jediná zná zahájení řízení z moci úřední (§ 249). Německé zemské úpravy podlimitního přezkumu (např. Vergabekammern některých zemí pro zemské zakázky) leží mimo GWB a z dodaného textu je nelze doložit.
3. Kolik stojí zahájení přezkumu a hrozí navrhovateli propadnutí složené částky?
- Směrnice
- Směrnice mlčí; poplatky ani jistoty za přezkum neupravuje.
- Česko
- Kauce ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele, nejméně 50 000 Kč a nejvýše 10 000 000 Kč; 100 000 Kč, nelze-li cenu stanovit, a 200 000 Kč u návrhu na zákaz plnění smlouvy. Kauce propadá státu, pokud ÚOHS návrh zamítne podle § 265 písm. a); při zpětvzetí propadá 35 %, nejméně 30 000 Kč. nad rámec (§ 255 odst. 1, 3 a 4)
Ve lhůtě pro doručení návrhu je navrhovatel, nejde-li o případ podle odstavce 2, povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50000 Kč, nejvýše ve výši 10000000 Kč.
- Německo
- Žádná kauce se předem neskládá. Vergabekammer vybírá poplatek nejméně 2 500 EUR, zpravidla nejvýše 50 000 EUR (výjimečně až 100 000 EUR); poplatek hradí ten účastník, který ve věci neuspěje. nad rámec (§ 182 odst. 2 a 3 GWB)
Die Gebühr beträgt mindestens 2 500 Euro; dieser Betrag kann aus Gründen der Billigkeit bis auf ein Zehntel ermäßigt werden. Die Gebühr soll den Betrag von 50 000 Euro nicht überschreiten; sie kann im Einzelfall, wenn der Aufwand oder die wirtschaftliche Bedeutung außergewöhnlich hoch ist, bis zu einem Betrag von 100 000 Euro erhöht werden.
- Rakousko
- Paušální poplatek splatný při podání návrhu, odstupňovaný podle hodnoty zakázky od 400 EUR (do 500 000 EUR) až po 50 000 EUR (nad 50 000 000 EUR); u návrhu na předběžné opatření 100 EUR. Poplatek se snižuje o 20 až 80 % v případech podle § 340 odst. 5 a o 25 % při zpětvzetí návrhu. nad rámec (§ 340 odst. 2, 3 a 5 BVergG 2018)
Die Pauschalgebühr für Anträge gemäß § 342 Abs. 1 sowie § 353 Abs. 1 und 2 wird durch Gebührenkategorien abhängig vom geschätzten Auftragswert bzw. Auftragswert nach Maßgabe folgender Tabelle bestimmt
- Poznámka
- Všechny tři státy vstup do přezkumu zpoplatňují, ale český mechanismus je nejtvrdší: kauce se skládá předem, její strop (10 mil. Kč, tj. zhruba 400 tis. EUR) je řádově vyšší než rakouský i německý a při zamítnutí návrhu celá propadá státu, tedy nejde jen o náhradu nákladů řízení.
4. Které důvody pro vyloučení dodavatele stát učinil povinnými nad rámec čl. 57 odst. 1 a 2?
- Směrnice
- Povinné je jen odsouzení za činy podle čl. 57 odst. 1 a nezaplacení daní či pojistného doložené pravomocným rozhodnutím (čl. 57 odst. 2 první pododstavec). Důvody podle čl. 57 odst. 4 (úpadek, likvidace, vážné profesní pochybení, střet zájmů, dřívější pochybení atd.) jsou fakultativní; členský stát je povinnými učinit může.
- Česko
- Nad čl. 57 odst. 1 a 2 je povinná i nezpůsobilost dodavatele, který je v likvidaci, v úpadku nebo v nucené správě (v čl. 57 odst. 4 písm. b) fakultativní), a nedoplatek na daních, zdravotním a sociálním pojištění stačí prokázat evidencí, bez pravomocného rozhodnutí. Ostatní fakultativní důvody zůstávají fakultativní (§ 48 odst. 5 a 6), u vybraného dodavatele jsou však povinné důvody podle § 48 odst. 5 písm. a) až c). nad rámec (§ 74 odst. 1, § 48 odst. 5 a 8)
Způsobilým není dodavatel, který […] je v likvidaci […] , proti němuž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku […] , vůči němuž byla nařízena nucená správa podle jiného právního předpisu […] nebo v obdobné situaci podle právního řádu země sídla dodavatele.
- Německo
- Katalog povinných důvodů v § 123 odst. 1 GWB je oproti čl. 57 odst. 1 rozšířen o další trestné činy podle německého práva, zejména úplatkářství poslanců (§ 108e StGB) a nepřípustné prosazování zájmů (§ 108f StGB), úplatkářství ve zdravotnictví (§§ 299a, 299b StGB) a podvod a dotační podvod k tíži rozpočtu EU. Fakultativní důvody podle čl. 57 odst. 4 zůstávají v § 124 fakultativní. nad rámec (§ 123 odst. 1 GWB)
Öffentliche Auftraggeber schließen ein Unternehmen zu jedem Zeitpunkt des Vergabeverfahrens von der Teilnahme aus, wenn sie Kenntnis davon haben, dass eine Person, deren Verhalten nach Absatz 3 dem Unternehmen zuzurechnen ist, rechtskräftig verurteilt oder gegen das Unternehmen eine Geldbuße nach § 30 des Gesetzes über Ordnungswidrigkeiten rechtskräftig festgesetzt worden ist wegen einer Straftat nach: […] 7. § 108e des Strafgesetzbuchs (Bestechlichkeit und Bestechung von Mandatsträgern) oder § 108f des Strafgesetzbuchs (unzulässige Interessenwahrnehmung)
- Rakousko
- Rakousko učinilo povinnými prakticky všechny fakultativní důvody podle čl. 57 odst. 4: restrukturalizační a insolvenční řízení, likvidaci, kartelové dohody, vážné profesní pochybení proti pracovnímu, sociálnímu nebo environmentálnímu právu, střet zájmů, předchozí účast na přípravě, závažné vady dřívějšího plnění, klamání i pokus o ovlivnění zadavatele. Zadavatel může od vyloučení pro insolvenci či likvidaci upustit, je-li dodavatel dostatečně výkonný (§ 78 odst. 3). nad rámec (§ 78 odst. 1 body 2 až 12 BVergG 2018)
Der öffentliche Auftraggeber hat – unbeschadet der Abs. 3 bis 5 – einen Unternehmer jederzeit von der Teilnahme am Vergabeverfahren auszuschließen, wenn […] 2. ein Restrukturierungsverfahren durchgeführt wird oder über das Vermögen des Unternehmers ein Insolvenzverfahren eröffnet oder mangels kostendeckenden Vermögens kein Insolvenzverfahren eröffnet wurde, oder 3. der Unternehmer sich in Liquidation befindet oder seine gewerbliche Tätigkeit einstellt oder eingestellt hat
- Poznámka
- Rakousko převedlo celý fakultativní katalog čl. 57 odst. 4 do povinného režimu, ČR z něj povinným učinila jen úpadek a likvidaci (a u vybraného dodavatele tři další důvody), Německo žádný. Německé rozšíření se týká jen okruhu trestných činů, nikoli povahy důvodů.
5. Musí zadavatel zjišťovat skutečného majitele vybraného dodavatele a vyloučit ho, pokud jej nelze zjistit?
- Směrnice
- Směrnice mlčí. Čl. 57 ani čl. 59 až 61 povinnost zjišťovat skutečného majitele nestanoví.
- Česko
- Ano. Zadavatel u vybraného dodavatele, je-li českou právnickou osobou, zjistí údaje o skutečném majiteli z evidence skutečných majitelů, u zahraniční osoby si vyžádá výpis z obdobné evidence; pokud údaje nelze zjistit, musí dodavatele vyloučit. Nepravdivé údaje v evidenci jsou navíc důvodem pro výpověď nebo odstoupení od smlouvy (§ 223 odst. 2 obdobně). nad rámec (§ 122 odst. 5, 6 a 8 písm. a))
Zadavatel vyloučí vybraného dodavatele, a) je-li českou právnickou osobou, která má skutečného majitele, pokud nebylo podle odstavce 5 možné zjistit údaje o jeho skutečném majiteli z evidence skutečných majitelů; k zápisu zpřístupněnému v evidenci skutečných majitelů po odeslání oznámení o vyloučení dodavatele se nepřihlíží,
- Německo
- NEDOLOŽENO (NEDOLOŽENO)
- Rakousko
- NEDOLOŽENO (NEDOLOŽENO)
- Poznámka
- V dodaném textu GWB ani BVergG 2018 se pojem skutečného majitele (wirtschaftlich Berechtigter / wirtschaftlicher Eigentümer) ani odkaz na příslušný rejstřík vůbec nevyskytuje; nelze proto vyloučit, že obdobná povinnost vyplývá z jiného předpisu (např. německého Wettbewerbsregistergesetz nebo transparenčního rejstříku podle GwG), což z dodaných textů nelze ověřit.
6. Musí zadavatel uveřejnit uzavřenou smlouvu a skutečně uhrazenou cenu?
- Směrnice
- Čl. 50 vyžaduje jen oznámení o výsledku zadávacího řízení do 30 dnů; uveřejnění textu smlouvy ani skutečně zaplacené ceny směrnice nepožaduje.
- Česko
- Ano. Veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele text smlouvy včetně všech změn a dodatků do 30 dnů od uzavření (neplatí pro smlouvy do 1 000 000 Kč bez DPH a pro smlouvy uveřejněné v registru smluv) a do 3 měsíců od splnění smlouvy výši skutečně uhrazené ceny; u smluv delších než rok každoročně do 31. března. nad rámec (§ 219 odst. 1 a 3)
Veřejný zadavatel uveřejní nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle odstavce 1.
- Německo
- NEDOLOŽENO. GWB povinnost uveřejnit text smlouvy ani skutečně uhrazenou cenu nestanoví; § 134 ukládá pouze informování neúspěšných uchazečů před uzavřením smlouvy a podrobnosti uveřejňování jsou přenechány nařízením podle § 113. (§ 113, § 134 GWB)
- Rakousko
- Text smlouvy ani skutečně uhrazenou cenu uveřejňovat nemusí, musí však do 30 dnů od zadání oznámit každou zadanou zakázku od hodnoty 50 000 EUR (zadavatelé ve spolkové působnosti) prostřednictvím metadat a standardního formuláře v otevřeném strojově čitelném formátu a udržovat je dostupné nejméně 5 let. nad rámec (§ 66 odst. 1 BVergG 2018)
Ein öffentlicher Auftraggeber im Vollziehungsbereich des Bundes hat nach Durchführung eines Vergabeverfahrens, dessen Auftragswert oder Wertumfang oder Summe der Preisgelder mindestens 50 000 Euro beträgt, jeden vergebenen Auftrag und das Ergebnis jedes Ideenwettbewerbes bekannt zu geben
- Poznámka
- Rakouská povinnost je co do rozsahu okruhu zakázek širší (od 50 000 EUR proti české hranici 1 mil. Kč pro text smlouvy), ale míří jen na oznámení o zadání. Zveřejnění celého textu smlouvy a skutečně uhrazené ceny má z porovnávaných tří států jen ČR. Česká povinnost se navíc překrývá se zákonem o registru smluv, který leží mimo dodaný text.
7. Jakou sankci může zadavatel dostat za porušení pravidel zadávání?
- Směrnice
- Směrnice sankce zadavatelů neupravuje; přezkumné směrnice počítají jen s neúčinností smlouvy a s alternativními sankcemi.
- Česko
- Přestupek s pokutou až 10 % ceny veřejné zakázky, nebo až 20 000 000 Kč, nelze-li cenu zjistit, za nedodržení pravidel, které ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr dodavatele; až 20 000 000 Kč za vadné vyřízení námitek; za přestupky při uveřejňování až 1 000 000 Kč (neuveřejnění smlouvy), resp. 200 000 Kč. Vedle toho ÚOHS ukládá zákaz plnění smlouvy (§ 264). nad rámec (§ 268 odst. 1 a 2, § 269 odst. 3)
Za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3 nebo 5, se uloží pokuta do a) 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20000000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e),
- Německo
- NEDOLOŽENO pro pokuty. GWB v 4. části žádnou správní pokutu zadavateli nestanoví; jedinou sankcí je neúčinnost smlouvy od počátku podle § 135 a v případě jejího prolomení z naléhavých důvodů obecného zájmu peněžitá sankce nebo zkrácení doby trvání smlouvy uložené Vergabekammer podle § 135 odst. 4. (§ 135 odst. 1 a 4 GWB)
Abweichend von Absatz 1 kann ein Vertrag als nicht von Anfang an unwirksam erachtet werden, wenn nach Prüfung aller maßgeblichen Gesichtspunkte zwingende Gründe des Allgemeininteresses dies ausnahmsweise rechtfertigen. In diesem Fall hat die Vergabekammer oder das Beschwerdegericht eine Geldsanktion gegen den Auftraggeber zu verhängen oder die Verkürzung der Laufzeit des Vertrags auszusprechen.
- Rakousko
- Správní delikt s pokutou až 50 000 EUR za porušení povinností uveřejňovat, oznamovat, zpřístupňovat nebo informovat, ovšem jen u zadavatelů, jejichž orgány nejsou vázány pokyny podle čl. 20 B-VG; a pokuta až 50 000 EUR, resp. až 30 % ceny zakázky, nesplní-li zadavatel povinnost bezodkladně vypovědět a ukončit smlouvu podle § 366. nad rámec (§ 375 odst. 1 a 2 BVergG 2018)
Wer als Auftraggeber seiner Verpflichtung zur Kündigung und Beendigung eines Vertrages nicht unverzüglich nachkommt, begeht eine Verwaltungsübertretung und ist 1. im Falle des § 366 Z 1 mit einer Geldstrafe bis zu 50 000 Euro und 2. im Falle des § 366 Z 2 mit einer Geldstrafe bis zu 30% der Auftragssumme zu bestrafen.
- Poznámka
- Rakouská horní sazba (30 % ceny zakázky) je nominálně vyšší než česká (10 %), dopadá však na jediné úzké jednání – neukončení smlouvy –, zatímco česká pokuta až 10 % ceny se vztahuje na jakékoli porušení zákona, které ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr dodavatele, a ukládá ji plošně ÚOHS. Rakouské pokuty za porušení uveřejňovacích povinností navíc dopadají jen na část zadavatelů.
8. Je elektronická komunikace v zadávacím řízení povinná i pod unijními limity?
- Směrnice
- Čl. 22 odst. 1 ukládá elektronickou komunikaci, ale jen v působnosti směrnice, tedy nad limity podle čl. 4.
- Česko
- Ano. Písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat elektronicky ve všech zadávacích řízeních, tedy i v podlimitním režimu a ve zjednodušeném podlimitním řízení; výjimky jsou úzké a technické. Podání vůči ÚOHS musí jít výhradně datovou schránkou nebo se zaručeným podpisem (§ 252 odst. 3). nad rámec (§ 211 odst. 5)
Písemná komunikace podle odstavce 1 musí probíhat elektronicky s výjimkou případů, kdy a) použití elektronické komunikace s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované obecně dostupnými aplikacemi
- Německo
- Povinnost používat elektronické prostředky podle § 97 odst. 5 GWB platí jen v rámci 4. části GWB, tedy nad unijními limity, a jen v mezích nařízení vydaných podle § 113. Pod limity GWB nic neukládá. (§ 97 odst. 5 ve spojení s § 106 GWB)
Für das Senden, Empfangen, Weiterleiten und Speichern von Daten in einem Vergabeverfahren verwenden Auftraggeber und Unternehmen grundsätzlich elektronische Mittel nach Maßgabe der aufgrund des § 113 erlassenen Verordnungen.
- Rakousko
- Ne. Elektronická komunikace je povinná pouze v nadlimitním úseku; v podlimitním úseku si zadavatel může zvolit mezi elektronickou komunikací, poštou nebo jinou vhodnou cestou. Zadávací podklady se však i tak zpřístupňují elektronicky (§ 89 odst. 1) a dynamický nákupní systém běží výhradně elektronicky. (§ 48 odst. 1 a 2 BVergG 2018)
Im Oberschwellenbereich hat die Kommunikation zwischen öffentlichem Auftraggeber und Unternehmer nach Maßgabe der folgenden Absätze elektronisch zu erfolgen.
- Poznámka
- ČR jako jediná rozšířila povinnou elektronickou komunikaci na celý podlimitní režim. Rakousko výslovně ponechává pod limity volbu zadavateli, Německo pod limity GWB neupravuje.
9. Smí zadavatel hodnotit nabídky pouze podle nejnižší nabídkové ceny?
- Směrnice
- Čl. 67 odst. 2 umožňuje členským státům stanovit, že cena jako jediné kritérium nesmí být použita, případně omezit její použití; sama směrnice ji jinak připouští.
- Česko
- Ano, s výjimkami. Nejnižší nabídková cena jako jediné kritérium je zakázána jen v řízení se soutěžním dialogem, v řízení o inovačním partnerství a u služeb v oddílu 71 CPV (architektonické a inženýrské služby) a u kategorií 1 a 5 přílohy č. 4. nad rámec (§ 114 odst. 2 a 3)
Zadavatel nesmí stanovit ekonomickou výhodnost pouze na základě nejnižší nabídkové ceny a) v řízení se soutěžním dialogem nebo v řízení o inovačním partnerství, nebo b) v případě veřejné zakázky na služby uvedené 1. v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému, nebo 2. v kategorii 1 nebo 5 podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu.
- Německo
- Ano, bez omezení. § 127 GWB stanoví, že zakázka se zadá hospodářsky nejvýhodnější nabídce určené podle nejlepšího poměru ceny a výkonu, další kritéria vedle ceny však jen umožňuje ("können"), nikoli přikazuje; zákaz hodnocení pouze podle ceny GWB neobsahuje. (§ 127 odst. 1 GWB)
Das wirtschaftlichste Angebot bestimmt sich nach dem besten Preis-Leistungs-Verhältnis. Zu dessen Ermittlung können neben dem Preis oder den Kosten auch qualitative, umweltbezogene oder soziale Aspekte berücksichtigt werden.
- Rakousko
- Jen výjimečně. Pravidlem je zadání technicky a hospodářsky nejvýhodnější nabídce podle nejlepšího poměru ceny a výkonu (Bestbieterprinzip); zadání podle nejnižší ceny je přípustné pouze u jednoznačně a úplně popsaných plnění. Navíc u šesti okruhů plnění (mimo jiné duševní služby, sociální a zdravotní služby, potraviny, úklid, ostraha, autobusová doprava) musí zadavatel povinně stanovit kvalitativní, environmentální, sociální nebo inovační aspekty. nad rámec (§ 91 odst. 4 a 5 BVergG 2018)
Der Zuschlag ist grundsätzlich dem aus der Sicht des öffentlichen Auftraggebers technisch und wirtschaftlich günstigsten Angebot zu erteilen, das aufgrund des besten Preis-Leistungs-Verhältnisses entweder anhand eines Kostenmodells oder anhand von bekannt gegebenen Zuschlagskriterien zu ermitteln ist. Ein Zuschlag auf das Angebot mit dem niedrigsten Preis ist nur zulässig, sofern es sich um eindeutig und vollständig beschriebene Leistungen handelt.
- Poznámka
- Rakousko obrátilo poměr pravidla a výjimky ve prospěch kvality plošně, ČR jen pro vyjmenované druhy řízení a služeb, Německo možnost podle čl. 67 odst. 2 nevyužilo.
10. Musí zadavatel povinně zohlednit sociální, environmentální a inovační hlediska?
- Směrnice
- Čl. 18 odst. 2 ukládá členským státům zajistit dodržování environmentálních, sociálních a pracovněprávních povinností při plnění zakázky. Zohlednění sociálních, environmentálních a inovačních hledisek v zadávacích podmínkách a kritériích hodnocení směrnice umožňuje (čl. 67, čl. 70), nikoli přikazuje.
- Česko
- Ano. Zadavatel je povinen při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací, je-li to vzhledem k povaze a smyslu zakázky vhodné, a svůj postup je povinen řádně odůvodnit. nad rámec (§ 6 odst. 4)
Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky vhodné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit
- Německo
- Ano, ve dvou rovinách: § 97 odst. 3 GWB stanoví, že při zadávání se zohlední hlediska kvality a inovace a sociální a environmentální hlediska, a § 128 odst. 1 GWB ukládá dodavatelům při plnění zakázky poskytnout zaměstnancům alespoň minimální pracovní podmínky včetně minimální mzdy podle MiLoG nebo všeobecně závazné kolektivní smlouvy. nad rámec (§ 97 odst. 3, § 128 odst. 1 GWB)
Bei der Vergabe werden Aspekte der Qualität und der Innovation sowie soziale und umweltbezogene Aspekte nach Maßgabe dieses Teils berücksichtigt.
- Rakousko
- Částečně. Zohlednění environmentální šetrnosti a udržitelnosti je povinné ("ist Bedacht zu nehmen"), zohlednění sociálních a inovačních hledisek je fakultativní ("kann Bedacht genommen werden"). Povinné je stanovení kvalitativních, environmentálních, sociálních nebo inovačních aspektů u šesti okruhů plnění podle § 91 odst. 5. nad rámec (§ 20 odst. 5, 6 a 7, § 91 odst. 5 BVergG 2018)
Im Vergabeverfahren ist auf die Umweltgerechtheit und Nachhaltigkeit der Leistung Bedacht zu nehmen.
- Poznámka
- Všechny tři státy jdou nad rámec směrnice, každý jinak. ČR jako jediná spojuje povinné zohlednění všech tří hledisek s povinností postup řádně odůvodnit, což je procesně nejvymahatelnější. Německá povinnost je věcně tvrdší v tom, že § 128 odst. 1 přímo zavazuje dodavatele k mzdovým standardům; obdobnou rakouskou úpravu obsahuje Lohn- und Sozialdumping-Bekämpfungsgesetz, který leží mimo dodaný text.
Česká analýza tohoto předpisu: detail páru →