Přehled › Předpisy › R7-04

TEN-T povolování → Zákon o urychlení výstavby

Směrnice (EU) 2021/1187 o zjednodušení opatření pro dosažení pokroku při realizaci transevropské dopravní sítě
Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury

34.0

index přísnosti (0–100)

+11.1

rozdíl obtížnosti ČR − EU

nálezů přísnějších než EU

z toho závažných (4–5)

českých prováděcích opatření

Verdikt

Vlastní jádro směrnice (EU) 2021/1187 je v části třetí zákona č. 416/2009 Sb. (§ 5e až § 5i) transponováno spíše střídmě, místy až podprahově: čtyřletá lhůta podle čl. 5 je promítnuta pouze jako povinnost stavebního úřadu sdělit nadřízenému orgánu, zda byla dodržena, a zákon vůbec nepoužívá pojem „určený orgán“. Skutečné gold-plating neleží v této části, ale v tom, že český zákon rozšířil urychlovací mechanismy z úzkého okruhu předem určených úseků hlavní sítě TEN-T na prakticky veškerou dopravní, vodní, energetickou a těžební infrastrukturu, infrastrukturu pro ukládání CO2, infrastrukturu elektronických komunikací a strategické investiční stavby — a spolu s tím i na nástroje, které směrnice vůbec nepožaduje: mezitímní rozhodnutí o vyvlastnění před určením náhrady, vyloučení odvolání, zkrácení (poloviční, resp. jednoměsíční) lhůt pro žaloby, omezení odkladného účinku, zákaz odstraňování vad podání a doručování veřejnou vyhláškou. Břemeno tedy nedopadá na podnikatele-adresáty regulace, ale na dotčené vlastníky pozemků a na účastníky uplatňující námitky. Zadávání veřejných zakázek u přeshraničních projektů (čl. 8) je naproti tomu převzato věrně.

Po adversariálním ověření: Všech osm nejzávažnějších nálezů měří zásahy do práv třetích osob obsažené v části první zákona - tedy v autonomní národní úpravě starší než směrnice a dopadající především na stavby mimo hlavní síť TEN-T - proti směrnici, která upravuje výlučně organizaci a lhůty vztahu stát/určený orgán a předkladatel projektu a která vyvlastnění (čl. 2 body 1 a 2) i opravné prostředky a soudní přezkum (čl. 2 bod 1, čl. 5 odst. 2) ze své působnosti výslovně vyjímá; § 5e odst. 3 to potvrzuje i na české straně. Vlastní transpoziční část třetí je věrná až podprahová - čtyřletá lhůta podle čl. 5 odst. 1 je v § 5f odst. 6 provedena pouze jako povinnost sdělit nadřízenému orgánu, zda byla dodržena, a čl. 8 je v § 5i odst. 2 a 3 přenesen věcně přesně - takže skóre 78 je neudržitelné a odpovídající hodnota leží kolem 32.

Výhrady k tomuto srovnání. 1) Zásadní nesoulad rozsahu: směrnice dopadá jen na předem určené úseky hlavní sítě TEN-T a projekty nad 300 mil. EUR (čl. 1, čl. 2), zatímco zákon č. 416/2009 Sb. je obecným urychlovacím zákonem pro veškerou strategicky významnou infrastrukturu; širší věcná působnost je sama o sobě legitimní národní volbou (čl. 1 odst. 2 ji výslovně umožňuje) — hodnoceno je proto především to, že spolu s ní byly rozšířeny i mechanismy zasahující do práv třetích osob, které směrnice nepožaduje vůbec. 2) Vlastní transpoziční ustanovení jsou soustředěna v části třetí (§ 5e až § 5i); ostatní citovaná ustanovení jsou národní úpravou, u níž je EU protějšek označen jako SMĚRNICE MLČÍ. 3) Pojmy „předběžná držba“ ani „mezitímní držba pozemku“ se v konsolidovaném znění nevyskytují; jejich funkci plní mezitímní rozhodnutí podle § 4a až § 4d, k němuž se citace vztahují. 4) Text čl. 6 odst. 2 směrnice připouští zamítnutí oznámení ve lhůtě nejdéle čtyř měsíců, český zákon vyžaduje oznámení o (ne)pokročilosti „neprodleně“ (§ 5f) — jde o přísnější lhůtu vůči úřadu, nikoli vůči soukromé osobě, proto není vykázána jako nález. 5) Čl. 8 (zadávání veřejných zakázek u přeshraničních projektů) je v § 5i odst. 2 a 3 transponován věcně věrně. 6) Konsolidované znění zahrnuje novely až po zákon č. 223/2025 Sb.; sankční ustanovení zákon neobsahuje, proto jsou pole penalty_* popisná.

Klíčové údaje

Předpis EU: Směrnice (EU) 2021/1187 o zjednodušení opatření pro dosažení pokroku při realizaci transevropské dopravní sítě (32021L1187)
Použité znění EU: 32021L1187 (původní text OJ)
Český předpis: Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury
Rozsah srovnání: celý zákon
Kvalita párování: broader-act
Oblast: Doprava a infrastruktura
Skóre analytika / po ověření: 78 / 32
Ověření nálezů: 0 potvrzeno, 8 sníženo, 0 vyvráceno
Sankce podle směrnice: Směrnice žádné sankce nezavádí — neobsahuje ustanovení o pokutách ani o odpovědnosti. Jediným ustanovením o následcích je čl. 5 odst. 5 (členské státy neodpovídají za nedodržení čtyřleté lhůty, vzniklo-li zpoždění kvůli předkladateli projektu) a čl. 10 (podávání zpráv Komisi o počtu a délce povolovacích postupů).
Sankce v ČR: Zákon č. 416/2009 Sb. rovněž neobsahuje žádnou skutkovou podstatu přestupku ani horní hranici pokuty (0 Kč); jeho „sankcí“ je procesní prekluze a ztráta procesních práv — k opožděným a vadným námitkám, odvoláním i žalobám se nepřihlíží (§ 2 odst. 8), odvolání je v řadě případů zcela vyloučeno (§ 2d odst. 1, § 2n odst. 4, § 3 odst. 9, § 4a odst. 2) a k později podanému návrhu na odkladný účinek soud nepřihlíží (§ 2 odst. 4).

Srozumitelnost

Ukazatel	Předpis EU	Český předpis	Rozdíl
Počet slov	2747	12891	+10144.0
Počet vět	169	554	+385.0
Průměrná délka věty (slov)	16.25	23.27	+7.0
Medián délky věty	10	18.0	+8.0
Podíl vět nad 40 slov (%)	4.73	15.16	+10.4
Slov se 4+ slabikami (%)	22.21	22.71	+0.5
Křížové odkazy / 1000 slov	16.38	24.44	+8.1
Podmínkové vazby / 1000 slov	4.37	7.14	+2.8
Příkazy a zákazy / 1000 slov	6.19	4.73	-1.5
Nominalizace / 1000 slov	79.72	79.51	-0.2
Trpný rod / 1000 slov	4.73	3.8	-0.9
Vedlejších vět na větu	0.47	0.89	+0.4
INDEX OBTÍŽNOSTI	40.0	51.1	+11.1

Zarovnání ustanovení

Strojově nalezené nejtěsnější dvojice mezi paragrafy českého zákona a články směrnice. Slouží k orientaci v textu — není to měřítko gold-platingu, proč, je vysvětleno ve statistikách.

Paragraf ČR	Článek směrnice	Podobnost
§ 5f	čl. 6	0.82
§ 2a	čl. 2	0.74
§ 5g	čl. 6	0.82
§ 3c	čl. 5	0.67
§ 3e	čl. 2	0.70
§ 2l	čl. 2	0.74
§ 5b	čl. 6	0.80
§ 4d	čl. 2	0.71

Nálezy — česká úprava přísnější (12)

Řazeno podle závažnosti po ověření. Citace jsou doslovné; strojově ověřeno, že jsou podřetězcem zdrojového textu.

Kratší lhůty neověřováno

ČR: § 3 odst. 6 · EU: —

Rozdíl: Vlastník má na posouzení nabídky, obstarání vlastního znaleckého posudku a vyjednávání pouhých 60 dnů; marným uplynutím lhůty se otevírá cesta k vyvlastnění.
Požadavek EU: Směrnice nestanoví žádné lhůty pro soukromé osoby; její jediná lhůta (čtyři roky podle čl. 5 odst. 1) směřuje vůči orgánům členského státu.
Požadavek ČR: Podmínka přípustnosti vyvlastnění spočívající v nemožnosti získat práva dohodou je splněna, není-li smlouva uzavřena ve lhůtě 60 dnů od doručení návrhu, pokusil-li se vyvlastnitel nejméně 30 dnů před podáním žádosti jednat.
Hodnoty: EU: — · ČR: 60 dnů
Citace EU: SMĚRNICE MLČÍ
Citace ČR: je podmínka přípustnosti vyvlastnění spočívající v nemožnosti získat tato práva dohodou nebo jiným způsobem splněna, pokud byl vyvlastňovanému doručen návrh na uzavření smlouvy o získání práv k pozemku nebo ke stavbě, která jsou předmětem vyvlastnění, a smlouva nebyla ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení návrhu uzavřena

Širší působnost neověřováno

ČR: § 3b odst. 5 ve spojení s § 3b odst. 9 · EU: —

Rozdíl: Vlastníci zatížení energetickou, těžební, CO2 a telekomunikační infrastrukturou podléhají stejným zrychleným postupům a mezitímnímu rozhodnutí (§ 4b, § 4d), ale bez jakéhokoli cenového navýšení — kompenzační protiváha zrychlení se na ně nevztahuje.
Požadavek EU: Směrnice náhrady za omezení vlastnického práva neupravuje.
Požadavek ČR: Za zřízení, změnu nebo zrušení věcného břemene nebo práva stavby se sjednává úplata paušálně ve výši 10 000 Kč (nesouhlasí-li vlastník, použijí se odstavce 1 a 2 přiměřeně); u energetické a těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání CO2 a infrastruktury elektronických komunikací se odstavce 1 až 8 vůbec nepoužijí.
Hodnoty: EU: — · ČR: 10000 Kč
Citace EU: SMĚRNICE MLČÍ
Citace ČR: Získávají-li se potřebná práva podle § 3a smlouvou o zřízení, změně nebo zrušení práva odpovídajícího věcnému břemenu nebo práva stavby, sjednává se výše úplaty ve výši 10 000 Kč.

Dozorové pravomoci navíc neověřováno

ČR: § 2f · EU: —

Rozdíl: Zákonná povinnost strpět vstup na pozemek bez jakéhokoli povolovacího aktu a bez možnosti nesouhlasu, a to i u staveb zcela mimo síť TEN-T.
Požadavek EU: Směrnice neukládá vlastníkům nemovitostí žádné povinnosti; přípravné práce a průzkumy neupravuje.
Požadavek ČR: Každý je povinen umožnit provádění měření a průzkumných prací i před zahájením povolovacího řízení; oprávněný investor má právo vstupovat a vjíždět na cizí nemovité věci, oznámení stačí 14 dní předem, náhrada činí dvojnásobek částky podle zákona o oceňování majetku.
Hodnoty: EU: — · ČR: 14 dnů předem
Citace EU: SMĚRNICE MLČÍ
Citace ČR: Každý je povinen umožnit provádění měření a průzkumných prací v rámci přípravy stavby dopravní, vodní, energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo strategické investiční stavby prováděné stavebníkem

Nevyužitá výjimka sníženo

ČR: § 2 odst. 4 · EU: —

Rozdíl: Vlastník, u něhož se hrozba nevratného zásahu (zahájení stavby, kácení, demolice) projeví až po podání žaloby, se odkladného účinku už nemůže domoci vůbec.
Požadavek EU: Směrnice odkladný účinek žalob ani podmínky jeho přiznání vůbec neupravuje; naopak z čl. 5 odst. 2 plyne, že soudní ochrana zůstává mimo rámec urychlení.
Požadavek ČR: Návrh na přiznání odkladného účinku lze podat pouze společně se žalobou (resp. s opravným prostředkem); k později podanému návrhu soud nepřihlíží.
Ověřovatel: Omezení návrhu na odkladný účinek na okamžik podání žaloby je reálné a doslovně ověřené, ale nemá v této směrnici žádnou oporu ani protějšek: čl. 5 odst. 2 soudní řízení a prostředky nápravy z působnosti čtyřleté lhůty naopak VYJÍMÁ, takže z něj nelze dovodit unijní standard pro odkladný účinek. Ustanovení je součástí národní části zákona a dopadá na všechna řízení podle § 1, tedy v drtivé většině na stavby mimo hlavní síť TEN-T. U vyvlastnění je dopad navíc zmírněn § 4, který soudu ukládá odkladný účinek přiznat při závažném ohrožení práv žalobce, a § 4a odst. 5, podle něhož nelze rozhodnout o zbytku věci před pravomocným rozhodnutím soudu. (důvod: quote_out_of_context)
Citace EU: SMĚRNICE MLČÍ
Citace ČR: Návrh na přiznání odkladného účinku žaloby proti rozhodnutí vydanému v řízení podle § 1 lze podat pouze společně se žalobou. Návrh na přiznání odkladného účinku opravného prostředku proti rozhodnutí soudu o žalobě podle předchozí věty lze podat pouze společně s opravným prostředkem. K později podanému návrhu na přiznání odkladného účinku soud nepřihlíží.

Širší působnost sníženo

ČR: § 1 odst. 1 až 13 · EU: čl. 1 odst. 1 a 2

Rozdíl: Zvláštní režim omezující procesní práva dotčených vlastníků a namítajících osob se z několika desítek úseků TEN-T rozšiřuje na prakticky veškerou liniovou a energetickou výstavbu v ČR včetně jaderných zdrojů, průmyslových parků a datových center.
Požadavek EU: Směrnice se použije jen na postupy povolování předem určených úseků hlavní sítě TEN-T uvedených v příloze a na další projekty na koridorech hlavní sítě nad 300 000 000 EUR; rozšíření na jiné projekty je pouhou možností členského státu (čl. 1 odst. 2).
Požadavek ČR: Zákon uplatňuje urychlovací režim na stavby dopravní, vodní, energetické a těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého, infrastruktury elektronických komunikací a na strategické investiční stavby, a to včetně majetkoprávní přípravy a soudního přezkumu.
Ověřovatel: Čl. 1 odst. 2 rozšíření výslovně nabízí ('Členské státy mohou rozhodnout o použití této směrnice na další projekty hlavní a globální sítě'), což nález sám v poli eu_requirement připouští. Zákon č. 416/2009 Sb. navíc není nástrojem, jímž byla směrnice rozšířena - je o dvanáct let starší a směrnici provádí jen jeho část třetí, která působnost vymezuje věrně a úzce: § 5e odst. 1 přebírá předem určené úseky (příloha č. 2), koridory hlavní sítě nad 300 000 000 EUR i terminály a § 5e odst. 2 vylučuje telematiku, nové technologie a inovace přesně podle čl. 1 odst. 1. Široká věcná působnost části první je autonomní národní politika mimo rozsah směrnice, nikoli nadtranspozice. (důvod: not_goldplating)
Citace EU: projektů, jež jsou součástí předem určených úseků hlavní sítě uvedených v příloze;
Citace ČR: upravuje postupy při přípravě a povolování staveb dopravní, vodní, energetické a těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého, infrastruktury elektronických komunikací a strategických investičních staveb, při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných pro uskutečnění uvedených staveb a uvádění těchto staveb do užívání s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu, povolování a následný soudní přezkum správních rozhodnutí v souvislosti s těmito stavbami.

Širší působnost neověřováno

ČR: § 3b odst. 1 a 2 · EU: —

Rozdíl: Cenová prémie (osminásobek, resp. 1,5násobek) je čistě národní kompenzací za zrychlené odnětí práv — zvyšuje náklady veřejného rozpočtu, ale současně je jediným protiváhovým prvkem vůči omezeným procesním právům vlastníka; směrnice ji nepožaduje ani nevylučuje.
Požadavek EU: Směrnice o vyvlastnění, cenách pozemků ani o náhradách nestanoví nic; jde o čistě vnitrostátní úpravu.
Požadavek ČR: Při výkupu se sjednává cena ve výši znaleckého posudku vynásobené koeficientem 8 u nestavebních pozemků a koeficientem 1,5 u stavebních pozemků a staveb, přičemž se nepřihlíží ke zhodnocení pozemku v souvislosti se stavbou.
Hodnoty: EU: — · ČR: 8 násobek ceny dle znaleckého posudku
Citace EU: SMĚRNICE MLČÍ
Citace ČR: ceny stanovené znaleckým posudkem vynásobené koeficientem 8 v případě pozemku s výjimkou stavebního pozemku

Dozorové pravomoci navíc sníženo

ČR: § 4a odst. 1 a 4 · EU: —

Rozdíl: Vlastník pozemku pozbývá práva k pozemku dříve, než je vůbec určena výše náhrady, a to na základě znaleckého posudku, který si opatřil vyvlastnitel — jde o funkční ekvivalent předběžné držby, který směrnice nikde nepředpokládá.
Požadavek EU: Směrnice neupravuje vyvlastnění ani nabytí práv k pozemkům; „postupem udělování povolení“ se rozumí pouze získání rozhodnutí o povolení a směrnice se výslovně nedotýká opravných prostředků.
Požadavek ČR: Vyvlastňovací úřad vydá na žádost vyvlastnitele mezitímní rozhodnutí o odnětí nebo omezení práv k pozemku, jsou-li splněny všechny podmínky vyvlastnění s výjimkou určení výše náhrady; náhrada se dořeší až v rozhodnutí o zbytku věci, vlastník obdrží pouze zálohu podle posudku pořízeného vyvlastnitelem.
Ověřovatel: 'SMĚRNICE MLČÍ' je zde správné zjištění, ale nesprávný závěr: směrnice o vyvlastnění mlčí proto, že nabývání práv k pozemkům vůbec nespadá pod 'postup udělování povolení' podle čl. 2 bodu 2 ani pod 'rozhodnutí o povolení' podle čl. 2 bodu 1, které určuje pouze to, 'zda je předkladatel projektu oprávněn projekt v dotčené zeměpisné oblasti realizovat'. Sám český zákon to potvrzuje - § 5e odst. 3 stanoví, že 'Související žádostí není žádost o vyvlastnění', takže mezitímní rozhodnutí stojí zcela mimo transpoziční část. Popis dopadu je navíc zkreslený: záloha se sice platí podle posudku vyvlastnitele, avšak konečnou náhradu určuje přednostně posudek pořízený na žádost VYVLASTŇOVANÉHO (§ 4c odst. 4, § 4d odst. 3, lhůta 30 dnů od zaplacení zálohy), cena se u dopravní infrastruktury násobí koeficientem 8 u nestavebního pozemku a 1,5 u stavebního pozemku či stavby (§ 3b odst. 1), soud o žalobě rozhodne do 60 dnů (§ 4a odst. 3), o zbytku věci nelze rozhodnout před pravomocným rozhodnutím soudu (§ 4a odst. 5) a § 4 ukládá soudu žalobě proti rozhodnutí podle zákona o vyvlastnění odkladný účinek PŘIZNAT, je-li žalobce závažně ohrožen ve svých právech. (důvod: quote_out_of_context)
Citace EU: SMĚRNICE MLČÍ
Citace ČR: Dospěje-li vyvlastňovací úřad ve vyvlastňovacím řízení k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění splněny, vydá na žádost vyvlastnitele mezitímní rozhodnutí

Dozorové pravomoci navíc sníženo

ČR: § 4c odst. 1 a 3 (obdobně § 4b a § 4d) · EU: čl. 2 bod 2

Rozdíl: Vlastník se o odnětí svého pozemku dozví až ze společného rozhodnutí — bez ústního jednání, bez předchozí nabídky smlouvy a bez odděleného vyvlastňovacího řízení; režim se § 4b a § 4d rozšiřuje i na energetickou, těžební a CO2 infrastrukturu mimo TEN-T.
Požadavek EU: Postup udělování povolení podle směrnice výslovně nezahrnuje územní plánování ani zadávání veřejných zakázek a týká se jen rozhodnutí, zda je předkladatel oprávněn projekt realizovat; o odnětí vlastnických práv směrnice nic nestanoví.
Požadavek ČR: Oprávněný investor může požádat o vydání mezitímního rozhodnutí společně s žádostí o povolení záměru; stavební úřad vede vyvlastňovací řízení společně s povolovacím a vydá společné rozhodnutí, přičemž se nevyžaduje předchozí pokus o dohodu ani se nenařizuje ústní jednání.
Ověřovatel: Citace z čl. 2 bodu 2 vylučuje z postupu udělování povolení územní plánování a zadávání veřejných zakázek - o vyvlastnění neříká nic, takže z ní žádný unijní protějšek ke společnému povolovacímu a vyvlastňovacímu řízení nevzniká. Tvrzení 'vlastník se o odnětí svého pozemku dozví až ze společného rozhodnutí' neodpovídá textu: § 2 odst. 6 věta druhá nařizuje doručit oznámení o zahájení řízení JEDNOTLIVĚ dotčeným vlastníkům (a pro vlastníky neznámého pobytu zavádí zvláštní identifikaci podle katastru), vyvlastňovaný je tedy účastníkem od počátku. § 4c odst. 3 vypouští jen § 3 odst. 1 větu druhou a § 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění a ústní jednání pro samotné mezitímní rozhodnutí; o zbytku věci se s každým vyvlastňovaným vede samostatné řízení podle zákona o vyvlastnění a vyvlastňovaný v něm prosazuje vlastní znalecký posudek (§ 4c odst. 4). Rozšíření na energetickou, těžební a CO2 infrastrukturu (§ 4b, § 4d) je z definice mimo dopravní působnost směrnice. (důvod: misread_cz)
Citace EU: s výjimkou územního plánování nebo plánování využití půdy, postupů týkajících se zadávání veřejných zakázek a kroků na strategické úrovni
Citace ČR: Splnění podmínky podle § 3 odst. 1 věty druhé a § 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění se pro vydání mezitímního rozhodnutí podle věty druhé nevyžaduje. Ústní jednání se před vydáním mezitímního rozhodnutí podle věty druhé nenařizuje.

Nevyužitá výjimka sníženo

ČR: § 4a odst. 2 (dále § 2d odst. 1, § 2n odst. 4, § 3 odst. 9) · EU: čl. 2 bod 1

Rozdíl: Dotčený vlastník ztrácí celý jeden stupeň přezkumu a je odkázán přímo na správní žalobu ve zkrácené lhůtě — úspora času jde plně k tíži jeho procesních práv.
Požadavek EU: Definice rozhodnutí o povolení výslovně vylučuje správní a soudní orgány rozhodující o opravném prostředku a stanoví, že směrnicí není dotčeno žádné rozhodnutí přijaté v souvislosti se správním nebo soudním řízením o opravném prostředku — směrnice tedy opravné prostředky ponechává nedotčené.
Požadavek ČR: Proti mezitímnímu rozhodnutí není odvolání přípustné; obdobně je odvolání vyloučeno u povolení staveb pro energetickou bezpečnost, u strategických investičních staveb a u výroku o vyvlastnění pro energetickou infrastrukturu.
Ověřovatel: Citovaný dovětek čl. 2 bodu 1 ('aniž by bylo dotčeno jakékoli rozhodnutí přijaté v souvislosti se správním nebo soudním řízením o opravném prostředku') je součástí DEFINICE rozhodnutí o povolení - vyjímá odvolací a soudní orgány z okruhu orgánů, jejichž akt je rozhodnutím o povolení. Nezakládá ani nezaručuje právo na opravný prostředek; směrnice procesní práva třetích osob neupravuje vůbec. Vyloučení odvolání je tak měřeno proti ustanovení, které o něm nic neříká. Věcně je navíc kompenzováno: proti mezitímnímu rozhodnutí je otevřena žaloba, o níž soud rozhodne do 60 dnů (§ 4a odst. 3), s povinným odkladným účinkem podle § 4 při závažném ohrožení práv, a § 3 odst. 9 vylučuje odvolání jen proti VÝROKU O VYVLASTNĚNÍ - odvolání proti výroku o náhradě zůstává přípustné a záloha se vyplácí ve výši náhrady stanovené v rozhodnutí. (důvod: quote_out_of_context)
Citace EU: aniž by bylo dotčeno jakékoli rozhodnutí přijaté v souvislosti se správním nebo soudním řízením o opravném prostředku
Citace ČR: Odvolání proti mezitímnímu rozhodnutí není přípustné.

Kratší lhůty sníženo

ČR: § 2 odst. 2 a 3 · EU: čl. 5 odst. 2

Rozdíl: Dotčený vlastník či spolek má na zpracování správní žaloby proti rozsáhlému infrastrukturnímu rozhodnutí polovinu obvyklého času a po měsíci ztrácí možnost doplnit žalobní body; směrnice nic takového nevyžaduje.
Požadavek EU: Čtyřletá lhůta nezahrnuje lhůty nezbytné pro správní a soudní řízení o opravných prostředcích a pro uplatnění prostředků právní nápravy u soudů — směrnice tedy urychlení soudního přezkumu ani zkrácení žalobních lhůt nepožaduje.
Požadavek ČR: Lhůty pro podání žalob proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle § 1 se zkracují na polovinu (tj. z obecných 2 měsíců podle soudního řádu správního na 1 měsíc) a u staveb pro energetickou bezpečnost činí přímo jeden měsíc, přičemž po jejím uplynutí nelze žalobu rozšířit o další žalobní body.
Hodnoty: EU: — · ČR: 1 měsíc
Ověřovatel: Obě větve tvrzení selhávají tam, kde by na směrnici dopadaly. Za prvé § 2 odst. 2 obsahuje výjimku, kterou nález pomíjí: 'Lhůty pro podání žalob ... se zkracují na polovinu; TO NEPLATÍ, JDE-LI O ŘÍZENÍ PODLE STAVEBNÍHO ZÁKONA' - rozhodnutí o povolení záměru u vybrané transevropské dopravní infrastruktury se vydává právě podle stavebního zákona (§ 5f odst. 5, § 5g odst. 1 písm. a)), takže proti klíčovému povolovacímu rozhodnutí platí obecná dvouměsíční lhůta. Za druhé citovaná jednoměsíční lhůta se zákazem rozšiřovat žalobní body je podle § 2 odst. 3 vyhrazena stavbám pro energetickou bezpečnost, jež jsou mimo dopravní působnost směrnice. Zbývá reálné zkrácení u jiných řízení podle § 1 (typicky vyvlastňovacích), u nichž ovšem čl. 5 odst. 2 sám vylučuje soudní přezkum z rozsahu čtyřleté lhůty; navíc jde o zkrácení doprovázené povinností soudu rozhodnout do 90 dnů. (důvod: misread_cz)
Citace EU: tato lhůta nezahrnuje lhůty nezbytné pro správní a soudní řízení o opravných prostředcích a pro uplatnění prostředků právní nápravy u soudů
Citace ČR: Jde-li o stavbu pro energetickou bezpečnost, činí lhůty pro podání žalob proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle § 1 jeden měsíc. Tyto žaloby nelze rozšířit o dosud nenapadené výroky nebo je rozšířit o další žalobní body po uplynutí lhůty podle věty první.

Nevyužitá výjimka sníženo

ČR: § 2 odst. 8 a 9 · EU: —

Rozdíl: Neprávně zastoupený vlastník ztrácí obranu kvůli formální vadě podání, aniž by byl na vadu upozorněn — standardní poučovací povinnost správního orgánu je vyloučena.
Požadavek EU: Směrnice neupravuje náležitosti námitek, odvolání ani žalob třetích osob a nikde nepožaduje omezení možnosti odstranit vady podání.
Požadavek ČR: K odstranění vad opožděných námitek, odvolání a rozkladu se nepřihlíží, správní orgán ani soud k odstranění nedostatků podání nevyzývá; neobsahuje-li odvolání odůvodnění, přezkoumá odvolací orgán rozhodnutí jen z hlediska souladu s právními předpisy.
Ověřovatel: První věta § 2 odst. 8 se podle vlastního znění vztahuje výhradně na námitky, odvolání a rozklad 'podaných PO LHŮTĚ stanovené pro jejich podání' - tedy na podání, která jsou opožděná už sama o sobě; delta nálezu ji však popisuje, jako by vlastník ztrácel obranu kvůli formální vadě včasného podání. § 2 odst. 9 navíc odvolání neodmítá: neobsahuje-li odůvodnění, odvolací orgán rozhodnutí i předcházející řízení stále přezkoumá, jen omezeně na soulad s právními předpisy. Směrnice náležitosti podání třetích osob neupravuje vůbec (upravuje vztah určený orgán - předkladatel projektu, čl. 2 body 5 a 6, čl. 4, čl. 6), takže neexistuje unijní měřítko, vůči němuž by šlo o nadtranspozici. (důvod: quote_out_of_context)
Citace EU: SMĚRNICE MLČÍ
Citace ČR: K odstranění vad námitek, odvolání a rozkladu podaných po lhůtě stanovené pro jejich podání právním předpisem, podle kterého se podávají, se nepřihlíží. To platí i pro žaloby proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle věty první i pro opravné prostředky proti rozhodnutím o těchto žalobách. Správní orgán a soud k odstranění nedostatků podání nevyzývá.

Nevyužitá výjimka sníženo

ČR: § 2 odst. 6 · EU: —

Rozdíl: Účastníci odlišní od přímo dotčených vlastníků se o průběhu řízení musí sami aktivně dozvídat z úřední desky, jinak jim marně uplynou lhůty pro námitky i odvolání.
Požadavek EU: Směrnice neupravuje doručování v povolovacím řízení ani postavení účastníků odlišných od předkladatele projektu; upravuje výhradně vztah stát — předkladatel projektu.
Požadavek ČR: V řízeních s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení řízení doručuje veřejnou vyhláškou a jednotlivě jen dotčeným vlastníkům, žadateli, obci a dotčeným orgánům; ostatní písemnosti se ostatním účastníkům doručují vždy jen veřejnou vyhláškou.
Ověřovatel: Ustanovení dopadá jen na řízení, která jsou už podle obecné úpravy 'řízením s velkým počtem účastníků', a samo přitom individuální doručování ZACHOVÁVÁ pro celý okruh, o jehož práva jde: 'Jednotlivě se oznámení o zahájení řízení doručuje ... dotčeným vlastníkům, žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, a dotčeným orgánům', a pro vlastníky neznámého pobytu či neznámé vlastníky zavádí zvláštní identifikaci podle katastru nemovitostí. Veřejnou vyhláškou se dále doručuje širšímu okruhu ostatních účastníků, přičemž ti jsou o tomto režimu podle téhož odstavce poučeni v oznámení o zahájení řízení. Směrnice postavení účastníků odlišných od předkladatele projektu ani doručování neupravuje (čl. 2 body 1, 5 a 6, čl. 6), takže chybí unijní protějšek; zbytkový dopad je procesní a úzký. (důvod: severity_inflated)
Citace EU: SMĚRNICE MLČÍ
Citace ČR: V řízení podle tohoto zákona nebo stavebního zákona, které je řízením s velkým počtem účastníků, se oznámení o zahájení řízení doručuje veřejnou vyhláškou.

Nálezy — česká úprava mírnější (3)

Kratší lhůty neověřováno

ČR: § 5f odst. 6 a 7 · EU: čl. 5 odst. 1 a 4

Rozdíl: Předkladatel projektu nemá vůči státu vymahatelnou čtyřletou lhůtu ani nárok na informaci o jejím prodloužení a důvodech; jde o pouhou vnitřní reportovací povinnost úřadu.
Požadavek EU: Členské státy stanoví postup udělování povolení včetně lhůt, jež nepřekročí čtyři roky od zahájení postupu; prodloužení je možné jen v řádně odůvodněných případech, musí být odůvodněno, sděleno předkladateli a lze je udělit nejvýše dvakrát.
Požadavek ČR: Čtyřletá lhůta není stanovena jako závazná lhůta pro vydání rozhodnutí; zákon pouze ukládá stavebnímu úřadu sdělit nadřízenému správnímu orgánu, zda bylo ve lhůtě 4 let vyhověno v prvním stupni všem souvisejícím žádostem a žádosti o povolení záměru.
Hodnoty: EU: 4 · ČR: 4 roky
Citace EU: Členské státy stanoví postup udělování povolení, včetně lhůt v rámci tohoto postupu, jež nepřekročí čtyři roky od zahájení postupu udělování povolení.
Citace ČR: Stavební úřad příslušný k povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury sdělí nadřízenému správnímu orgánu, zda v případě projektu, o němž oznámil, že je v dostatečně pokročilé fázi, bylo ve lhůtě 4 let ode dne oznámení podle odstavce 1 věty první, odstavce 2 věty první nebo odstavce 3 písm. b) anebo ode dne podání žádosti podle odstavce 5 vyhověno v prvním stupni všem souvisejícím žádostem a žádosti o povolení záměru.

Roztříštěnost úpravy neověřováno

ČR: § 5g odst. 1 a 2, § 5f · EU: čl. 4 odst. 1, 2 a 7

Rozdíl: Předkladatel projektu nemá jedno formálně určené kontaktní místo, jak čl. 4 předpokládá, ale musí se orientovat mezi ministerstvem, stavebním úřadem a dotčenými orgány — fragmentace ztěžuje využití směrnicí zamýšleného zjednodušení.
Požadavek EU: Členský stát určí orgány jednající jako určený orgán a zajistí, aby pro daný projekt a pro daný postup udělování povolení byl pouze jeden určený orgán, který je kontaktním místem pro informace a dohlíží na časový rámec postupu.
Požadavek ČR: Zákon pojem „určený orgán“ pro tuzemské projekty vůbec nepoužívá; role je rozdělena mezi Ministerstvo dopravy (zveřejňování informací), místně příslušné stavební úřady (oznámení o pokročilosti, předběžná informace) a jednotlivé dotčené orgány a orgány příslušné k souvisejícím žádostem.
Hodnoty: EU: 1 · ČR: — určený orgán na projekt
Citace EU: V takovém případě členský stát zajistí, aby pro daný projekt a pro daný postup udělování povolení byl pouze jeden určený orgán.
Citace ČR: označení stavebních úřadů příslušných k vedení řízení o povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury a jejich působnosti podle této části zákona,

Vykazování navíc neověřováno

ČR: § 5i odst. 1 · EU: čl. 7 odst. 1 a 4

Rozdíl: Chybí výslovná povinnost dosáhnout dohody o společném harmonogramu a navazující informační povinnost při nedodržení lhůty; navíc je transpozice omezena na stavby fyzicky přesahující státní hranici, ačkoli čl. 7 míří na projekty „týkající se“ dvou či více států.
Požadavek EU: U projektů týkajících se dvou či více členských států musí určené orgány spolupracovat za účelem koordinace časových plánů a dosažení dohody o společném harmonogramu; při nedodržení čtyřleté lhůty musí členský stát na žádost poskytnout evropskému koordinátorovi informace o přijatých či plánovaných opatřeních.
Požadavek ČR: Stavební úřad u stavby přesahující státní hranici pouze „spolupracuje“ s určeným orgánem dotčeného státu a s evropským koordinátorem a informuje jej o postupech; povinnost dohodnout společný harmonogram ani povinnost informovat koordinátora o opatřeních při překročení čtyřleté lhůty zákon nestanoví.
Citace EU: Členské státy u projektů týkajících se dvou či více členských států zajistí, aby určené orgány těchto členských států spolupracovaly za účelem koordinace svých časových plánů a dosažení dohody o společném harmonogramu pro postup udělování povolení.
Citace ČR: stavební úřad příslušný k povolení záměru spočívajícího ve stavbě této infrastruktury na území České republiky spolupracuje při vedení řízení o povolení záměru a jiných postupech podle této části zákona s určeným orgánem dotčeného členského státu Evropské unie a s evropským koordinátorem